MS Vikersund 2012

27. únor 2012 | 11.34 |

Tm__8637 (2)

O víkendu se konalo Mistrovství světa v letech na lyžích. Konalo se na největším můstku na světě s HS 225 v norském Vikersundu.

Já jsem sem naivně dávala program celého víkendu a myslela si, že vše proběhne bez problémů. Jenže to by nemohla být letošní sezóna. Čtvrteční kvalifikace se naštěstí odskákala. A díky bohu z ní do závodu postoupili všichni nominovaní Češi i Fini, i když Matti měl namále, protože postupoval jako 30., tedy poslední. V pátek odpoledne a v podvečer se měla odskákat první dvě kola. Jenže vítr zlobil. První kolo sice začalo perfektně, jenže do konce chybělo pět skokanů a začalo se to kazit. Nejprve pauza 10 minut, pak dalších 10, pak dokonce 20. No nakonec se to zrušilo a bylo oznámeno, že celý závod se odskáče v sobotu, ale pouze tři kola místo čtyř. A taky se doufalo, že vše bude v pohodě.

Nebylo. Povětrnostní podmínky si s námi opět pohrávaly, takže nakonec se odskákala alespoň dvě kola. Musím ale říct, že ve druhém kole už byly podmínky podstatně přijatelnější, takže podle mého jsou výsledky fér.

Z vítězství a prvního mistrovského titulu v kariéře se raduje můj černý kůň závodu Robert Kranjec se Slovinska. V prvním kole sice skočil 217,5 metru, což ho zařadilo na 3. místo, ale v kole druhém zaútočil a skokem dlouhým 244 metrů vyhrál zlatou medaili. Robert celkem dostal 408,7 bodů. Na druhém místě skončil domácí borec a pro mě mírné překvapení Rune Velta. Já jsem si všímala, že Rune skáče dost dobře a lety mu jdou, ale nečekala jsem, že zrovna on bude nejlepším Norem. To ale nemění fakt, že z jeho stříbra mám radost. Rune v prvním kole skočil stejně jako Robert, tedy 217,5 metru, což ho dokonce vyneslo do vedení. Ve druhém kole skočil 234,5 metru a dokázal se tak udržet na medailových pozicích. Celkem získal 405,7 bodů. No a bronz si odváží Martin Koch z Rakouska, před šampionátem pro mnohé největší favorit. Martin v prvním kole skočil 218 metrů a byl druhý. Ve druhém kole chtěl zaútočit a skočil 243 metrů, jenomže neustál dopad a upadl. Takže může být rád, že mu to vůbec vyšlo na medaili. Celkem nasbíral 286,2 bodů.

Roman Koudelka opět předvedl parádní závod. Sice mu asi první kolo nevyšlo tak, jak by chtěl, protože skočil 189,5 metru, ale ve druhém si spravil chuť skokem dlouhým 210 metrů a skončil tak na 11. místě. Lukáš Hlava skončil 16., což taky není zlé, Jakub Janda byl 21. a Jan Matura 28.

Co se týče Finů, tak ti to měli po prvním kole celkem slušné rozjeté, ale ve druhém kole to pokazili. Janne Happonen byl 15., Anssi Koivuranta 24., Matti Hautamäki 26. a Olli Muotka 30.

Nejdelší skok závodu předvedl v prvním kole domácí Anders Fannemel, který letěl do vzdálenosti 244,5 metru, čímž si udělal obrovský osobní rekord. Anders byl po prvním kole čtvrtý a ve druhém možná chtěl zaútočit na medaili, jenže bylo na něm už při rozjezdu ve stopě vidět, jak je nervózní.

Já se mu nedivím, je to pro něj první celá sezóna, kterou skáče, ale popral se s tím skvělě. Ve druhém kole dal 179,5 m a skončil 13.



Při nedělním závodě týmů se mi ani věřit nechtělo, jak hladce závod probíhá. Byl to snad nejregulérnější závod, jaký jsem v této sezóně viděla.

Titul obhájili Rakušané i bez trenéra Pointnera, který musel odjet domů, protože jedno z jeho dětí onemocnělo. Tak snad to není vážné. Rakušani mají už tři týmové letecké tituly za sebou. V týmu skákali Thomas Morgenstern, Andreas Kofler, Gregor Schlierenzauer a Martin Koch. Celkem získali 1648,4 bodu. Na druhém místě skončili trošičku překvapivě Němci, kteří chvilinku dokonce vedli. Tým ve složení Andreas Wank, Richard Freitag, Maximilian Mechler a Severin Freund získal 1625,2 bodu. No a třetí skončili výborně skákající Slovinci. Za tým skákali Jernej Damjan, Jurij Tepeš, Jure Sinkovec a Robert Kranjec. Tým získal 1580,4 bodu. Škoda, že Peter Prevc je zraněný, mohla z toho být lepší medaile. Ale i tak je to super výsledek.
Na nepopulární čtvrté příčce skončilo domácí Norsko s 1542,2 body. Nutno ale dodat, že oni nepředvedli špatný výkon. Sice to začalo divně, když byli po prvním skoku v prvním kole až 8., ale pak se rozskákali a málem z toho byla medaile. Mě je to líto, že ji nezískali, ale na druhou stranu jsem ráda za medaili Slovinců. Nejradši bych, kdyby měly medaili oba týmy...Za Norsko skákali Bjørn Einar Romøren, Anders Fannemel, Rune Velta a Anders Bardal. Páté skončilo Japonsko ve složení Yuta Watase, Shohei Tochimoto, Taku Takeuchi a Daiki Ito. Ito jim to musel zachraňovat, a nakonec z toho bylo celkem 1472,9 bodu a již zmíněné 5. místo. Na 6. místě skončila Česká republika, což si myslím je dobré. Za tým skákali Jakub Janda, Jan Matura, Roman Koudelka a Lukáš Hlava, kluci získali 1452,1 bodu, a navíc Roman si skočil osobní rekord 226,5 metru. Sedmí byli Poláci Maciej Kot, Piotr Zyla, Krzysztof Mietus a Kamil Stoch. Získali celkem 1444,5 bodu a velkou měrou se o to zasloužil Zyla, který skočil polský národní rekord 232,5 metru. No a na osmém místě bylo Finsko ve složení Janne Happonen, Olli Muotka, Matti Hautamäki a Anssi Koivuranta. Získali celkem 1421,7 bodu. Já tady ale výjimečně kluky nebudu kritizovat, ale chválit, protože předvedli páradní výkon. Zejména tedy Olli předvedl dva krásné vyrovnané lety a když kluci byli v jednu chvíli 3., ani se mi tomu nechtělo věřit. Takže ačkoliv byli nakonec 8., vůbec se nemusí za své skoky stydět. Pravda no, druhý kolo Mattiho a Anssiho nebylo ideální, mohli bojovat třeba o 5. místo, ale to nevadí. Na 9. místě skončilo Rusko, kterým se však započítavaly pouze skoky Denise Kornilova, Antona Kalinitschenka a Dmitrije Vassilieva, protože Dmitry Ipatov byl diskvalifikovaný. No a poslední, tedy 10., byl Kazachstán, za který skákali Alexey Korolev, Alexey Pchelintsev, Jevgenij Levkin a Radik Zhaparov.

Nejdelší skok závodu skočil Rune Velta a to 243 metru. To znamená, že odolal světový rekord, který stále drží jeho krajan Johan Remen Evensen dlouhý 246,5 metru. Johan před tímto šampionátem oznámil, že končí kariéru, což ne jednoho fanouška zklamalo včetně mě. Ale nedá se nic dělat.

Světový pohár samozřejmě stále vede Anders Bardal, ten letecký světový pohár i nadále vede Daiki Ito. Důvod je prostý. MS se nezapočítává do Světového poháru. Další závod SP je od 3.3.2012 ve finském Lahti, na což se pochopitelně už moc těším.

Příští mistrovstí světa v letech na lyžích se koná za dva roky, jako již pravidelně, a to v Harrachově.


 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře