SENNA

22. srpen 2011 | 11.25 |

Tak jsem tento dokument taky konečně shlédla. A dala jsem si za úkol tady napsat, jaký z toho mám pocit. Píšu to ale až po dvou dnech od shlédnutí, protože ihned po tom jsem byla plná dojmů. Musím se přiznat, že jsem si myslela, že o Ayrtonovi Sennovi toho vím docela dost, ale zjistila jsem, že nevím skoro nic.
Takže tady už ten článek.

Dokument jako takový se mi moc líbil, doslova jsem to hltala očima a jsem moc ráda, že jsem měla možnost to vidět a udělat si na určité věci svůj názor.

Začátek se datoval do roku 1984, kdy Ayrton jezdil na motokárách. A potom rok po roce jak postupoval v F1, a nějaké důležité momenty a závody. Vítězství v Monaku, souboje s Prostem, tituly z let 1988, 1990 a 1991, to všechno bylo prostě krásné a legendární. Nemá smysl to tu celé popisovat, za prvé velci fanoušci F1 to určitě vědí a film už dávno viděli, za druhé já sama si taky všechno nemapatuju.

Co mi ale utkvělo v paměti bylo, jak se Ayrton vždycky rval za úpravu tratí atd. (což jsem věděla), klidně se pohádal s představitely FIA, ale ne vždy mu bylo dáno za pravdu. A najednou, po jeho smrti, všechno šlo. To mi přijde strašně nespravedlivé a absurdní.

Ve filmu byly také použity záběry rodiny Sennů, Ayrton s přítelkyní, s rodiči, se sestrou. Dokonce i jejich výpovědi, jenomže já viděla film v originále, tedy v angličtině a některé výroky byly nechané portugalsky, takže tomu jsem nerozuměla. Krásné bylo, jak si Ayrton hrál s malým synovcem Brunem.

No a ten konec...To bylo velmi dojemné, jako neplakala jsem, to ne, ale měla jsem takový divný pocit. Prostě celý ten víkend v Imole 1994 byl špatně. Už ta Barrichellova nehoda v tréninku nevěstila nic dobrého. O té nehodě jsem už hodně slyšela, ale až teď jsem ji konečně viděla. Rubens může být rád, že to přežil ve zdraví. No a potom, v kvalifikaci, smrtelná nehoda Rolanda Rantzerbergera, tu už jsem na nějakém videu viděla, ale stejně to bylo strašné, jak ho oživovali, ale nepodařilo se to...A pak samotný závod. Ani jsem nevěděla, co se stalo na startu. Že tam měli kolizi JJ Lehto a Pedro Lamy. Naštěstí se jim nic nestalo. No a pak to nejhorší, Ayrtonova nehoda. A pak ten pohřeb v ulicích města, tolik lidí na jednom místě se jen tak nevidí, je jasné, že ho lidé zbožňovali.

Ayrton Senna zemřel dne 1.5.1994 na italském okruhu Imola ve věku 34 let.

Osobně musím říct, že se mi to opravdu líbilo a doporučuju to nejenom fanouškům F1, ale i lidem, kteří toho o F1 moc nebo nic nevědí, protože se můžou dozvědět spoustu zajímavých věcí, ale aby je to nenudilo, tak by bylo asi lepší, kdyby shlédli tu kratší verzi, která trvá zhruba hodinu a půl. Tuhle verzi jsem viděla i já a zdálo se mi to příliš krátké, ale pro lidi, kteří o tom moc nevědí, to bude až až. Ta delší verze prý obsahuje rozhovory s novináři a snad i bývalými závodníky a šéfy týmů, no, nebylo by k zahození se na to taky podívat.

Pro mě je Ayrton nejlepším pilotem F1 všech dob, i přesto, že jsem jeho závodění nezažila, když umřel, byly mi tři a půl roku. Ale protože o něm vím spoustu věcí (a teď díky filmu jich je celkem dost), je pro mě z historie prostě ten nejlepší.

Jeho smrtelná nehoda byla zatím poslední na okruhu F1 a já doufám, že to tak už zůstane napořád.

 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: SENNA newblog.pise.cz 22. 08. 2011 - 11:28