Moto2: VC San Marina 2017

11. září 2017 | 15.30 |
› 

moto2_misanoDalším závodem Mistrovství světa silničních motocyklů byla o minulém víkendu Velká cena San Marina na okruhu Marca Simoncelliho v Misanu. V kategorii Moto2 do závodu z první řady startovali Mattia Pasini (který si tak vyjel již čtvrtou pole position v řadě), Franco Morbidelli a Dominique Aegerter.

Bohužel nedělní den přinesl spoustu deště a hodně mokrou trať. Já jsem z toho byla otrávená už od nedělního rána a očekávala jsem pohromu, alespoň tedy, co se jezdců, kterým nejvíc držím palce, týče.

Ještě zpět k tomu Pasinimu. Jak jsem napsala v úvodu, byla to pro něj už čtvrtá pole position v řadě a tím dorovnal sérii čtyř pole position Tita Rabata z roku 2014. Ani nevím, jestli se někomu povedlo těch pole position mít za sebou ještě víc. Rozhodně si to musím dohledat, tohle mě hodně zajímá.

Té vody na trati bylo snad víc než při předešlém závodě Moto3. Alespoň mě to tak přišlo. Měla jsem z toho opravdu obavy. I když po té hrůze z Moto3 jsem si říkala, že to jen bude další katastrofa. Nicméně, doufala jsem, že horší, než co bylo v Moto3, už to prostě být nemůže.

Závod byl odstartován a Franco vyrazil vpřed. Já z toho okamžitě chytla nervy, protože Francův domácí závod a já tušila, že on tam prostě vyhrát chce (i když na tiskovce tvrdil, že bude rád za stupně vítězů). Nicméně vyrazil neskutečně, a já pořád doma opakovala, že nechápu, co blázní, že se o něj bojím, že jestli bude takhle pokračovat, tak to nedopadne dobře.

Hned na začátku závodu bohužel havaroval Tarran Mackenzie, potom taky Luca Marini. Chvíli poté havaroval i poleman Pasini, který se v závodě držel na třetím místě. No a následně spadl taky Lorenzo Baldassarri.

Takže rázem čtyři jezdci, které mám ráda, byli ze závodu pryč. A to byla odjeta pouze tři kola. Inu, začalo to opravdu úžasně. Ještě k Lucovi a Lorenzovi. Tým Forward měl na závod speciální barvy svých motocyklů. Trošku retro styl. Nechali se inspirovat minulými časy a své motorky vybarvili podle MV Agusty Giacoma Agostiniho. Bylo to velmi hezké. Já v sobotu na facebooku psala, že doufám, že tentokrát ty hezké motorky do cíle dovezou, protože minule v Mugellu měli také speciální zbarvení a Lorenzo to zahodil hned v první zatáčce. No, opět to tedy nedovezli. Moc mě to mrzelo.

Franco držel první místo, vybudoval si náskok větší než dvě vteřiny. Za ním se držel Dominique Aegerter, za ním byla trochu mezera a tam byli Miguel Oliveira, Takaaki Nakagami a Thomas Lüthi. Za nimi jeli dobře taky Hafizh Syahrin, Simone Corsi a Francesco Bagnaia.

A pak se to stalo. Kolo číslo čtyři a Franco skončil v kotrmelcích v kačírku. Stalo se přesně to, čeho jsem se bála. Já v té chvíli zrovna umývala nádobí po společném obědě (respektive, nádobí umývala moje máma, já jsem utírala a uklízela). No a jak Franco havaroval, tak jsem na chvíli musela přestat pracovat a rozdýchávala jsem to (načež jsem dostala vynadáno, ať si s tím uklízením pohnu :-D ).

Spadl taky Xavi Vierge, za chvíli i Edgar Pons. Simone Corsi pro změnu dostal penalizaci +1 pozice za předjíždění pod žlutou vlajkou.

Padal mi tam jeden oblíbenec za druhým a já začala být zoufalá. Pomalu, ale jistě to vypadalo ještě zoufaleji než předtím v Moto3.

Na čele tam byl Dominique Aegerter, ale za ním se blížil Thomas Lüthi. A já začala být nervózní z toho, že Lüthi ho předjede a vyhraje. Jelikož Franco byl mimo, tedy nula bodů, tak jsem z pohledu šampionátu potřebovala, aby Lüthi nevyhrál, poněvadž to by mezi nimi byly jen čtyři body. Držela jsem palce Dominiquovi, aby to udržel. Jenže do cíle zbývalo ještě tak strašně moc kol! Dominiquea mám ráda, další vítězství po letech jsem mu fakt moc přála, a navíc, jak jsem již řekla, potřebovala jsem, aby Lüthiho někdo porazil. Jenomže známe Dominiquea a ty jeho manévry. Takže jsem v každé zatáčce trnula, že to někde zahodí.

Třetí byl Miguel Oliveira, ale blížil se za ním Hafizh Syahrin, který obvykle mívá na mokré trati dobré závody. Jelikož mi tam padal jeden favorit za druhým a já už z toho byla zoufalá, tak jsem prohlásila, že fandím Hafizhovi. Já mu ale doopravdy fandím, to nebyl jen tak výmysl té chvíle.

Havaroval taky Jorge Navarro, potom Isaac Viñales, Federico Fuligni, který jel na divokou kartu, zajel do boxů. Spadl taky Tetsuta Nagashima (který ale motorku zvedl a pokračoval v závodě dál), potom Xavier Simeon, potom Augusto Fernández.

A pak to přišlo. Havaroval Miguel Oliveira, když jel na 3. pozici. Pak havaroval Iker Lecuona. Pád postihl i Remy Gardnera a Joe Robertse. Prostě jedna hrůza za druhou. Moji favoriti padali jeden za druhým. Já jen seděla (to už jsme měli všechno uklizeno a všichni společně jsme koukali na závod) a čekala, kdy bude konec. Neměla jsem sílu cokoliv řešit nebo komentovat. Jen jsem doufala, že aspoň ten Dominique to vydrží a fandila Syahrinovi, který se tedy po pádu Miguela posunul na 3. místo, že by se mohl přitáhnout a předjet Lüthiho. No a taky držela palce Francescu Bagnaiovi, který jel skvěle a už byl P5.

Bohužel Francescův týmový kolega Stefano Manzi byl taky jedním z těch, kteří havarovali. Mimochodem, tým Sky měl moc hezké zbarvení pro tento víkend. Stejné zbarvení měli v Moto3 i v Moto2 a bylo to pro charitu na podporu oceánů. Ta modrá těm jejich motorkám vyloženě slušela.

Když už jsme u těch speciálních zbarvení, tak jsem si teď vzpomněla, že Franco jel se speciální ovocnou helmou. Nějaké ananasy a palmy na ní měl, to bylo hezké, takové i lehce vtipné, pobavil mě :-D No a Mattia Pasini zase jel s helmou v barvách helmy Marca Simoncelliho, to zase naopak bylo dost dojemné. Krásné gesto.

Zpět tedy k závodu. Dominique jel na čele, za ním Lüthi. Chvíli měl Lüthi ztrátu třeba 8 desetin, chvíli se přiblížil na desetiny 3 a tak dokola. Nikdy ten rozdíl nebyl víc než vteřina. Se ztrátou za nimi jezdil Hafizh Syahrin, který ale zajížděl pěkné časy a trochu se přiblížil. Ztrácel zhruba tři vteřiny na dvojici před sebou.

Havaroval taky Alex de Angelis, který v závodě nahrazoval stále zraněného Marcela Schröttera. Alex to zvedl a pokračoval dál. Havaroval taky Andrea Locatelli. No a podruhé v závodě havaroval taky Remy Gardner, opět to zvedl a pokračoval. Měla jsem za to, že podruhé v závodě spadl i Tetsuta Nagashima, ale teď to v oficiálních výsledcích nevidím, tak jsem trochu zmatená.

Thomas Lüthi se párkrát před Dominique pokusil dostat, ale Dominique si to vždy pohlídal. I se třeba Lüthi na to první místo na chvíli dostal, ale Dominique se nenechal a vzal si vedení v závodě zpět.

Na krásné 4. místo se dostal Pecco Bagnaia, který předjel Takaaki Nakagamiho. Bohužel Takaaki potom havaroval. To mě opravdu mrzelo. Svou motorku ale zvedl a pokračoval dál.

V úplném závěru závodu spadl taky Simone Corsi, ale jelikož v závodě už pokračovalo velmi málo jezdců a rozdíly mezi nimi byly docela velké, tak to zvedl a dojel a ještě neztratil tak moc.

Dominique Agerter to opravdu dokázal, udržel to až do cíle a dojel si pro své druhé vítězství s kariéře. Takže alespoň něco pozitivního. Udělal mi radost, a tedy hlavně mojí sestře, která ho má hodně ráda a dost to prožívala a posledních několik kol se ani nemohla dívat.

Thomas Lüthi byl druhý, takže double pro Švýcarsko. Tohle se snad ještě nikdy v historii nestalo, aby byli dva Švýcaři první a druhý. To je další věc, kterou si musím dohledat.

Třetí místo udržel Hafizh Syahrin. Jeho druhá bedna v životě a první mimo domácí trať. Já jsem z něj měla ohromnou radost. Konečně! Tolikrát, tolikrát byl Hafizh blízko bedně, ale pak skončil P4 nebo P5 a mě to vždy mrzelo. Takže tohle mě fakt potěšilo, ale vlastně i dojalo, když jsem ho viděla, jak v parc ferme brečí. Krásný, silný, emotivní moment.

Po závodě ještě padlo několik penalizací. Jesko Raffin dostal penalizaci +2,2 vteřiny a potom ještě +1,9 vteřiny. Fabio Quartararo dostal +2,5 vteřiny ke svému času. Za co? Pravděpodobně za zkracování tratě.

Nicméně. Na úžasném 4. místě byl Francesco Bagnaia. Další mega závod v jeho podání, na toho kluka jsem fakt hrozně hrdá a v té hrůze, kdy mi skoro všichni havarovali, jsem se upnula právě na něj a na to jeho P4. Takže velká spokojenost, že aspoň něco v tom blbém závodě dopadlo dobře.

Na 5. místě byl Brad Binder. Konečně! Kdo by to byl řekl, že Brad si sezónní maximum vyjede v takto náročném závodě. Smekám. Světe div se, do cíle po dlouhé době dojel i Sandro Cortese a dokonce na 6. místě. Slyšela jsem, že pro San Marino měl nové šasi, tak nevím, zda to pomohlo. To se uvidí dál. Nicméně dobrý výsledek Sandro potřeboval jako sůl. Na 7. místě pak byl Fabio Quartararo, 8. i po tom pádu dojel Simone Corsi. Na 9. pozici skončil Khairul Idham Pawi, který opět ukázal, že závody na mokré trati jsou přesně pro něj. Desítku pak doplnil Jesko Raffin.

Na 11. místě byl po pádu Takaaki Nakagami, na 12. pozici po pádu dojel Alex de Angelis, 13. byl po dvou pádech Remy Gardner, 14. Tetsuta Nagashima a 15. byl klasifikován Xavi Vierge. Na 16. místě byl pak klasifikován Federico Fuligni, který tedy po zajetí do boxů se později vrátil na trať. Od 12. místa níž byli jezdci o kolo zpět.

Víc než 16 jich v cíli klasifikováno nebylo. Opět to byl padací festival, podobně jako v Moto3 a bylo to prostě hrozné. Celkem havarovalo 21 jezdců, z toho tedy někteří pokračovali dál, někteří již pokračovat nebyli schopni. Remy Gardner tedy havaroval dvakrát, Tetsuta Nagashima asi taky, ale jak jsem již napsala, měla jsem zafixované v paměti, že jsem viděla dva jeho pády, na stránkách MotoGP ve výsledcích je veden jenom jeden pád. Navíc ještě tedy Federico Fuligni zajel během závodu do boxů, ale pak se vydal na trať zpátky, ten to však vše taky zvládl bez havárie.

Bez pádu celý závod (když počítám i Fuligniho, který si udělal zastávku v boxech) zvládlo 10 jezdců.

Do závodu nestartoval Alex Márquez, který měl hned v pátek v tréninku nepříjemný pád a přivodil si malou zlomeninu v oblasti levé kyčle a také v té oblasti byl nějaký otok a krvácení. Nestartoval také Axel Pons, který havaroval v neděli ráno ve warm upu a já doteď nevím, jestli se závodu neúčastnil ze zdravotních důvodů nebo nebyl jeho motocykl připraven (případně mohlo nastat i obojí, že).

Celkové pořadí šampionátu se trochu zamotalo, jelikož Franco vůbec nebodoval, Alex Márquez taky ne, když ten ani nejel, a Miguel Olivera taky havaroval. Lüthi byl druhý, Bagnaia čtvrtý. Takže to vypadá následovně. Franco Morbidelli stále vede, má 223 bodů, ale Thomas Lüthi má bodů 214, takže je mezi nimi už jen 9 bodů. Třetí se drží Alex Márquez, který má 155 bodů. Čtvrtý je Pecco Bagnaia se 141 body, Miguel Olivera na pátém místě má 124 bodů.

Do konce sezóny zbývá už jen 5 závodů, takže ve hře je 125 bodů. Takže teoreticky šanci na titul mají stále ještě i Takaaki Nakagami (109 bodů) a Mattia Pasini (104 body). To by se ale fakt už musely dít hodně divné věci, opravdu to spíše vypadá, že si to mezi sebou rozdají Morbidelli a Lüthi a já se bojím, že ten Lüthi to nakonec vyhraje.

Následující závodní víkend se koná ve dnech 22. až 24. září na okruhu Motorland Aragon ve Španělsku.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Moto2: VC San Marina 2017 michal 12. 09. 2017 - 20:06
RE(2x): Moto2: VC San Marina 2017 niki 12. 09. 2017 - 21:28