Jostein Gaarder - Principálova dcera

29. září 2010 | 16.09 |
› 

Nedávno jsem dočetla knížku od tohodle Nora. Principálova dcera je kniha, kterou jsem sice dočetla, ale chvílemi mě nebavila, takže podruhé už si ji asi nepřečtu. Ale určitě měla v sobě jakousi hloubku, autor se často zamýšlí na filozofickými otázkami světa a bytí atd.

Je to o chlapci (později muži) Petrovi, kterému se říká Pavouk a který nám vypráví svůj příběh od dětství až po dospělost. Raději má pobyt ve vlastní fantazii než s kamarády. Vymýšlí různé příběhy a tak se jednou rozhodne udělat si z toho "firmu". Začne prodávat spisovatelům svoje nápady. Spisovatelé ovšem o sobě navzájem nevědí. Jenomže Petr nakonec ve své síti uvízne víc než by si ve své fantazii dokázal představit....

Ukázka:
Řada spisovatelů ovšem nedokázala s materiálem, který jsem jim prodal, naložit nijak. Ti způsobovali mé firmě značnou újmu. Na někoho museli svést vinu a obětního beránka našli ve mně.
Frustrováni byli nejen debutanti, jimž se z mých synopsí nepodařilo vytvořit knihu, ale značné rozčarování prožívali i ti, kdo někdy v minulosti vydali knihu bez mé pomoci. Nejeden román nakladatelství odmítlo, tam jsem zpočátku nemohl uplatnit svůj vliv. Podíl odmítnutých rukopisů byl poměrně stálý, něco přes devadesát procent. Leckterý spisovatelský pokus však ztroskotal ještě před dokončením a někteří zákazníci se vrátili, aby zboží reklamovali. Bylo to dětinské a v rozporu s předem dohodnutými zásadami, ale vcelku mi to žádné větší problémy nezpůsobilo. Samozřejmě jsem tratil, protože vrácené synopse jsem nemohl prodat dál, ale neměl jsem jinou volbu. Zákazníci dostali peníze zpátky. Tehdy jsem si už vedl finančně dobře a musel jsem postupovat především strategicky. Bylo třeba brát ohled na renomé firmy.
Bylo jen přirozené, že už jsem zákazníkům nemohl dovoli, aby si nabízené zboží před nakoupením očichali. Nemohl jsem přistoupit ani na obvyklé právo kupujícího vrátit zboží do desetí dnů. Jakmile jsem nechal klienta přečíst první stranu, musel se buď obchod uskutečnit, anebo jsem příslušnou synopsi navždy musel stáhnout z obchodní nabídky. Znovu nastala nutnost chodit kolem horké kaše, a to se mi líbilo. To umění jsem měl už nacvičené z doby, kdy jsem se neznámé dívky ptal, zda by se mnou spala, ale takovým způsobem, aby nepochopila, že se ptám právě na to, ale zároveň aby se z její odpovědi dalo usoudit, zda později večer odpoví ano, protože v opačném případě bych sondáž zastavil.
Teprve když jsem se úspěšně etabloval v cizině, odvážil jsem se některou synopsi, o několik let dříve přenechanou k dotvoření norskému autorovi, prodat německému nebo francouzskému spisovateli. V několika případech to způsobilo drobné požáry, které jsem musel bez průtahů hasit, ale hašení požáru jsem vždycky ovládal. Hašení požáru má mnoho společného s utěšováním.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře