Moto3: VC Velké Británie 2017

28. srpen 2017 | 11.01 |
› 

silverstone_moto3Velká cena Velké Británie na Silverstone byla 100. závodem v historii Moto3. Stále si velmi živě pamatuju, jak jsem dost řešila a docela prožívala konec kubatury 125cc a nástup Moto3 a vůbec nevěděla, co mám očekávat. A hle, už tu máme 100. závod historie. Doufala jsem, že tento důležitý milník bude náležitě oslaven parádním závodem, avšak nakonec tedy musím říct, že se svého úhlu pohledu bude nejlepší, když na ten závod co nejdříve zapomenu. Z mého pohledu totiž moc nebylo co slavit.

Přitom to všechno začalo tak pěkně a nadějně. Rozložení na startovním roštu taky napovídalo, že by to mohl být dobrý závod. I když v Moto3 je to vlastně skoro jedno.

Pole position měl Romano Fenati, druhý na roštu stál Joan Mir (ten se fakt té pole position letos asi nedočká) a třetí Gabriel Rodrigo.

Nicco Antonelli byl 5. (vyrovnání výsledku kvalifikace z Kataru v březnu), Bo 7., avšak Bo dodatečně dostal penalizaci 3 míst za nehodu s Johnem McPhee z VC Rakouska. Takže nakonec startoval z 10. pozice.

Penalizaci 3 míst dostal taky Tatsuki Suzuki za to, že v Rakousku srazil Nicca. Ale je to vážně divné, že ředitelství závodu jim dalo penalizaci až po 2 týdnech. Nemluvilo se o tom, že by se to nějak řešilo. Já to brala za uzavřené věci. Ani mě vlastně nenapadlo, že by se to nějak dál řešilo. A najednu tohle. Úplně mi to přišlo, jako by se až v den závodu najednou rozhodli. Divné.

Byl to takový klasický Moto3 závod, kde se pořadí často měnilo a byla to taková ta klasická divočina. O tom vypovídá i má následující historka. Jelikož se závod jel až po obědě, tak se po velmi dlouhé době koukala i moje mamka (která obyčejně sleduje pouze hlavní závod MotoGP). No a říkala mi, že tomu vůbec nerozumí, že to vůbec nechápe, že je to divný, že tam všichni jedou společně v jedné skupině. No jo, tohle z hlavní kategorie nezná :-D

Na čele se to hodně míchalo, chvíli tam byl Fenati, chvíli Mir, pak zase třeba Martín. Hodně aktivní taky byli kluci z RBA Juanfran Guevara a Gabriel Rodrigo. Jezdců, kteří měli teoretickou šanci na podium, protože byli v kontaktu s těmi úplně na čele, bylo 22. Strašný číslo. Takže když se to tak vezme, tak třeba jezdec dojel 18., což je mimo body a vypadá to jako hodně zlý výsledek, přitom byl ale vlastně za vítězem o kousek. Teď na to schválně koukám a 18. v pořadí byl za vítězem o 4.5 vteřiny. Hm.. to mnohdy bývá rozdíl mezi 1. a 2., dneska to byl rozdíl mezi 1. a 18. Takže ten rozdíl asi hovoří za vše, když jsem výše napsala, že to byla divočina.

Nebudu to příliš dlouho zdržovat, stejně jediný důvod, proč tento článek píšu, jsou moji Ajo kluci. Tak jdu rovnou na to, protože se velmi pravděpodobně hodně rozepíšu.

Niccolo začal výborně. Nedovedete si ani představit, jak jsem na něj byla hrdá. Už ta kvalifikace v sobotu mu nádherně vyšla, když byl 5. Velká šance na nějaké dobré body. Konečně. Vystartoval parádně a byl 4. Ano, 4.! Se zatajeným dechem jsem sledovala, co se bude dít. Po několika kolech se trochu propadl, ale pořád to bylo skvělé. Přestala jsem živit naděje na top 10, ale pořád věřila, že body budou. Jak přibývala další a další kola závodu, Nicco ztrácel další a další pozice. Držela jsem palce, aby z toho byl aspoň bod za P15. Jenže ta skupina jezdců byla tak strašně velká a souboje občas dost těsně. V cíli závodu byl nakonec Niccolo klasifikovan na 16. pozici. Na tomto nešťastném výsledku jsou aspoň dvě pozitiva. Zaprvé, dojel do cíle a zadruhé, ztráta na vítěze pouze 4.2 vteřiny. Tak a teď k tomu důvodu, proč se Niccolo tak najednou moc propadal. On totiž pořád nemá v pořádku ta zraněná záda. Myslela jsem si, že už je to dobré, jenomže on pak přiznal, že má velké problémy s nervem (snad je tam nějaký otok nebo něco takového), který je mezi obratly 6 a 7. No a jak závod pokračuje, tak on má v zádech a rukách míň a míň síly a prostě nedokáže tu motorku udržet. To je tak strašné. Já vám radši ani nebudu popisovat, jak moc mě to mrzí, že je to všechno letos takové smolné. Jinak ale říkal, že motorka šlapala výborně, že se konečně na té KTM cítil dobře, takže aspoň, že tak. Podle něj je jediným problémem to zranění a jeho fyzická kondice, v tomto směru je tom prý dost zle a pokusí se hodně trénovat, aby byl připraven na příště (ježiši, to je jeho domácí GP!).

Bo měl tu penalizaci, takže měl startovní pozici trochu horší, než co jsem v sobotu slavila. Jo, v sobotu jsem kvalifikační výsledek kluků slavila, protože jsem věděla, že ta dvě skvělá místa si musím užít. Tušila jsem to, tušila jsem, že v neděli to prostě zase nedopadne. Nicméně, Bo z té 10. pozice měl start slabší, propadl se o pár míst dozadu. Ale jel výborně, postupem času se tou velkou skupinou dokázal prokousat kupředu a já už si říkala, že by to mohl být další hezký top 10 výsledek. Jenomže poslední kolo závodu a stalo se to. Juanfran Guevara havaroval a Bo to odnesl taky. Pro Boa druhé DNF v řadě. Pro tým Ajo další závod, který se rovná 0 bodů.

Hrozně mě to všechno mrzí. Letos to prostě není jejich rok, pořád nějaké potíže. Je to velká škoda, ale já vím, že prostě to se stává. Už jsem je ale svým komentářem na sociálních sítích ujistila, že horší sezóny občas přicházejí, ale že si můžou být jistí, že mají fanoušky, kteří za nimi stojí v každé situaci.

Vrátím se k té nehodě. Protože bezprostředně poté byla vyvěšena červená vlajka. Já nejprve, když jsem viděla, že do kačírku letí Juanfran a Bo, tak jsem křičela, protože dva kluci, které mám hodně ráda. Ale nevypdalo to nijak zle, alespoň mě to tak v ten rychlý moment nepřišlo. Jenže najednou červená vlajka. Vůbec mě nenapadlo, že by tam mohl být někdo zraněný. Myslela jsem, že je tam nějaký nepořádek nebo olej, tak se to ukončilo. Škoda, že zrovna v posledním kole, ale stane se. Jenomže on tam Juanfran ležel. V té chvíli jsem začala mít vážné obavy. Traťoví komisaři se seběhli kolem něj, pak přijela sanitka. Žádné konkrétní info. To už jsem teda byla dost nervózní a to, kdo vlastně vyhrál, mi bylo úplně jedno. Uklidňovala jsem se ale tím, že ošetřování TV kamery zabírají a že také v opakovém záběru ukázali tu nehodu. Kdyby to bylo vážné, tak by to neukázali. Navíc když tenkrát havaroval Balda v Moto2, tak kolem něj dokonce postavili bariéru. Tady se nic takového nedělo, tak i tím jsem se uklidňovala. No, nějakou dobu to trvalo, ale nakonec jsme se přeci jen dozvěděli, co s ním je. Ještě, že rozumím španělsky, protože španělská média docela informovala, i jeho tým dost informoval (je to španělský tým a taky psali hlavně španělsky). Takže jsem byla docela v obraze. Chvíli po pádu byl v bezvědomí a byl otřesený, takže proto tam ležel. Vypadá to na otřes mozku a také prý na zlomeninu nosní přepážky. Převezli ho do nemocnice, ale prý všechny testy dopadly dobře. Juanfran už prohlásil, že se těší na příští závod, takže asi tak. Ale je to skvělé, že to takto dopadlo. Já měla před závodem takové divné pocity, jako že to bude buď hodně dobrý nebo hodně špatný. Takže se nakonec vyplnila ta druhá varianta, i když jelikož je Juanfran v pořádku, tak to vlastně dopadlo dobře. Co mě ale překvapilo, to je důvod jeho nehody. On totiž řekl, že najednou neměl cit v ruce, nemohl brzdit, proto havaroval. Hodně jsem nad tím přemýšlela a asi se to tedy může stát, když vlastně to je pořád stejný pohyb tou rukou. Uvedu teď hodně blbý příklad, ale vlastně tomu i docela rozumím, že se něco takového stalo. Protože, a teď tedy ten příklad z mého života (i když se to takto moc porovnávat nedá, já vím), když já dlouho sedím u počítače a mám dlouhou dobu ruku na myši a dělám rukou takové ty klasické pohyby s myší, tak potom mám taky pocit, že mám tu ruku nějakou slabou a musím si ji aspoň protřepat. Už jsem řekla, asi blbý příklad, ale chápu, že jezdci, který prostě jede celý závod na maximum, se něco takového prostě stát může. Což mě teda trochu děsí, teď se o ně o všechny budu bát ještě víc.

Jelikož byl tedy závod ukončen dřív, tak se řešilo, kdo vlastě vyhrál. Počítalo se samozřejmě minulé dokončené kolo, ale jak se to tam pořád všechno míchalo, tak jsem neměla ponětí o tom, jak by to tedy vlastně mohlo skončit. Tak se tedy čekalo na oficiální potvrzení výsledků. Vítězem se nakonec stal Aron Canet, což tedy upřímně z mého úhlu pohledu nic moc. Na druhém místě byl Enea Bastianini, takže double pro tým Estrella Galicia. Konečně se Eneovi letos povedl závod. A já to zas bohužel nemohla naplno slavit (jako minule u Philippa Oettla), protože mi bylo líto kluků od Aja a čekala jsem na zprávy o Juanovi. Třetí nakonec Jorge Martín, který pořád nemá tu nohu v pořádku. Takže od něj další super výkon.

Do cíle to konečně dojel Gabriel Rodrigo a dokonce byl 4., což je, pokud se nemýlím, jeho nejlepší výsledek. Takže přeci jen něco pozitivního jsem tam našla. Joan Mir tentokrát 5., jeho týmový kolega Livio Loi 6.

Romano Fenati byl 7., tedy až za Mirem, takže v souboji o titul má stále Joan o dost navrch. Minule jsem říkala, že kluci ze Sky se mi jeví takoví neviditelní, tak Andrea Migno tentokrát aspoň P8. Další top 10 výsledek pro Philippa Oettla, který skončil 9., no a onu top 10 doplnil ještě Fabio Di Giannantonio. S Fabiem to také během závodu vypadalo mnohem lépe, chvíli dokonce vedl. Jenže dvakrát v závodě udělal stejnou chybu, když se dostal mimo trať, propadl až někam na P18 a musel to dotahovat.

Tatsuki Suzuki bral body za 11. místo, Adam Norrodin byl 12., John McPhee tentokrát 13. Dalších pár bodů získal i Nakarin Atiratphuvapat, který byl 14. No a pozor, svůj vůbec první bod získal Manuel Pagliani! Takže, teď už jen zbývá, aby bodoval Patrik Pulkkinen (což tedy nebude zas tak jednoduchý). Patrik byl v závodě 24., pouze o místo za svým týmovým kolegou Jakubem Kornfeilem.

Totálně to nevyšlo Lorenzu Dalla Portovi, Nicolo Bulegovi, Julesi Danilovi, ti všichni byli až daleko za body. Tedy v případě Dalla Porty a Bulegy až tak daleko nebyli, protože oni pořád patřili do té hlavní skupiny.

Albert Arenas byl až 26., to taky tedy není moc dobrý. Ale na jeho obranu musím říct, že on měl během víkendu dva velmi těžké pády. Jeden v kvalifikaci, druhý pak v neděli ráno ve warm upu. Navíc ještě v závodě dostal penalizaci za zkracování tratě. Jezdci na to byli upozorňováni, stejně však nějaké ty penalizace padly.

Kromě Alberta byli také ještě v závodě penalizováni María Herrera (ta hned dvakrát, nejprve +3 sekundy, pak +2.9 sekundy k výslednému času), Niccolo Antonelli (no jo, aby Nicco mezi nimi taky nebyl, ale on dostal +1 pozice, takže musel soupeři hned v závodě vrátit pozici, nevím, o co šlo), Ayumu Sasaki (+2.2 sekundy k výslednému času), Jakub Kornfeil (+2.4 sekundy k výslednému času), Nicolo Bulega (+1 pozice za překročení obrubníků), Tony Arbolino (+3.2 sekundy). No a teď koukám, že Albert byl penalizován rovnou třikrát (nejprve +2.7 sekundy, potom 2.1 sekundy, potom 2.4 sekundy), takže to už chápu, proč byl až předposlední. Ty časy penalizací jsou u každého jiné podle toho, jak se provinili.

Ještě bych ráda doplnila, že v závodě byli dva jezdci na divokou kartu. Byli to Jake Archer a Tom Booth-Amos, oba z BSB a oba jeli ve svém týmu, jsou to týmoví kolegové.

Kromě Boa a Juanfrana ještě nedokončili právě "divočák" Archer, Marcos Ramírez, Kaito Toba a Jaume Masia, který jel opět místo zraněného Darryna Bindera.

Co se šampionátu týče, tak tedy Joan Mir je pořád jasně na čele, má 226 bodů. Teď koukám, že vítězství Canetovi pomohlo k tomu, aby se v šampionátu posunul na 2. pozici. Momentálně má 162 bodů a třetí Fenati má bodů 160. Za nimi se s 121 body drží Jorge Martín a potom je Fabio Di Giannantonio, který má bodů 101.

Mimochodem, na prvních 6 místech v šampionátu jsou pouze jezdci na motocyklu Honda. Nejlepším jezdcem KTM je aktuálně Marcos Ramírez.

Další závod se jede za dva týdny a pojede se v Misanu.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře