Arto Paasilinna - Les oběšených lišek

19. září 2010 | 21.22 |
› 

Před časem jsem dočetla tuhle knížku a moc se mi líbila.

Les oběšených lišek se odehrává v laponských pustinách. Náhoda svede dohromady tři lidi, které by v "normálním životě" nic nespojovalo. Oiva Juntunen je zloděj zlata, který se skrývá před kumpánem, se kterým se nerozdělil o kořist. Major Sulo Armas Remes si užívá roční dovolenou, chce si uspořádat myšlenky o rodině, zvýšit si vzdělání a hlavně zbavit se závislosti na pomerančovém likéru a alkoholu vůbec. Naska Mosnikoffová je devadesátiletá Laponka, kterou chtějí strčit do domova důchodců, ale ona jim utekla. Jak tihle tři lidé spolu dokážou žít v jedné chatce v Laponské pustině celou dlouho zimu a proč se kniha jmenuje zrovna Les oběšených lišek se dozvíte, když si ji přečtete.

Ukázka:

Oiva Juntunen připravil plány na rekonstrukci baráku. Obloží se stropy, vymění podlahy a vše celkové vylepší. Major Remes to spočítal a vyšlo mu, že na stavební materiál včetně dopravy budou potřebovat asi padesát tisíc marek. Tolik peněz však Oiva Juntunen neměl, a tak nezbývalo, než se zase vypravit pro kousek zlata do liščího brlohu.
Oiva Juntunen přemýšlel, jak to udělat. Prozradit majorovi svou skrýš za žádnou cenu nechtěl, ale jak se nepozorovaně dostat k zlatému pokladu? A jakou má záruku, že ho Remes chladnokrevně neokrade, jakmile zjistí, kam schoval zlaté pruty?
,,Nedůvěřuješ slovu důstojníka?"
Oiva Juntunen nedůvěřoval. Nejjistější bude Remese někam zamknout, zatímco on bude kutat ve své zlaté noře.
,,Poslyš Remesi, co kdyby sis postavil takovou malou celu? Takovou komůrku, která by se zamykala jen zvenčí a kam by ses šel posadit, vždycky když budu muset jít pro zlato. Chápeš, co tím myslím?"
Major chápal.
,,Do prčic, Juntunene. Já přece o ten tvůj zlatý lup nestojím." ,,Ale stál jsi, a moc. Chtěl jsi mě zabít."
Volky nevolky musel major přiznat, že Oiva Juntunen má důvod k pochybnostem. A tak si začal stavět vězení.
Celu se rozhodli zbudovat ve staré stáji. Bylo tu celkem deset stání a hned na kraji bylo jedno široké, jako dělané pro majorovu celu. Dalo se do něj vstoupit rovnou ze dveří a v této části stáje nebylo žádné okno, jen otvor, kterým se vyhazoval ven hnůj.
Oiva Juntunen napřed zkusil dveře stáje. Zdály se být pevné, pro jistotu poslal majora dovnitř a řekl mu, ať se do dveří několikrát pořádně opře, aby se ukázalo, co vydrží.
,,Pokus se jimi projít!"
Remes narážel do dveří jako divý, dveře se otřásaly, ale nepovolily.
,,Opři se větší silou! Nebo do nich kopni, jako to dělali desperáti na Divokém západě!"
Major křičel zevnitř, ať z něj nedělá blázna, ale pak to přece jen zkusil - a uspěl! Dveře se rozletěly, panty se vyrvaly z veřejí a prosvištěly Oivovi kolem hlavy daleko na dvůr a major se i s dveřmi zřítil Oivovi k nohám.
,,Kurva, nevydržely. Že jsem ale kus chlapa," kroutil major hlavou nad tím, co dokázal.
Muži se dohodli, že koupí nové panty a zámek a celé dveře zpevní, aby se major nemohl dostat ven.
Pak major navrhl, že celu postaví ze starých prken stání, ale Oiva Juntunen nesouhlasil.
,,Stěna z prken tě neudrží. Musíme použít trámy."
Major namítl, že stavba stěny z trámů bude trvat několik dní, ale Oiva Juntunen mu na to řekl, že času mají dost........

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře