Polovina sezóny 2017: Moto2 (část II.)

20. červenec 2017 | 21.54 |
› 

moto2_2Pokračuje mé hodnocení sezóny 2017 po její první polovině. Opravdu jsme přesně v půlce, 9 závodních víkendů za námi, 9 závodních víkendů před námi. Na řadě je další část mého shrnutí v Moto2, respektive je to spíše mé hodnocení každého jednoho závodníka v poli. U každého jezdce uvádím jeho tým, motocykl, počet bodů i to, na jakém místě v šampionátu se aktuální nachází. Jezdci jsou řazeni abecedně podle příjmení.

Iker Lecuona (Garage Plus Interwetten; Kalex)
Počet bodů: 0
Pořadí v šampionátu: 34.

Jestliže jsem ve článku o Moto3 nazvala jezdcem s největší porcí smůly Gabriela Rodriga, tak v Moto2 to je Iker Lecuona. I když teda u Ikera je ta situace ještě podstatně horší. Mě je to moc líto, docela jsem si ho oblíbila a doufám tedy, že už je všechno v pořádku, že už ho žádné zdravotní trable nepotkají. Před letošní sezónou měl velmi těžký pád a byl vážně zraněný. Léčba trvala dlouho, nejel závody v Kataru, Argentině, ani v USA. Plánoval se vstup do šampionátu až v Evropě. Domácí GP v Jerezu ale bohužel nedokončil. Pak bylo na řadě Le Mans. Iker si při pádu zlomil klíční kost a do závodu už nezasáhl. Vynechat pak musel i závod v Mugellu. Takže prvních 6 závodů pro něj opravdu nebylo lehkých. Vrátil se pak opět doma, v Katalánsku konečně dojel do cíle. Skončil 24. Další závody naštěstí také dokončil, i když mimo body (P23 a P21), takže snad už se to všechno konečně lepší, doufám, že Iker už je relativně v pořádku a že se snad bude ve zbytku sezóny zlepšovat.

Andrea Locatelli (Italtrans Racing Team; Kalex)
Počet bodů: 2
Pořadí v šampionátu: 27.

Jen jsem si Andreu v závěru loňské sezóny oblíbila, tak se mu přestalo dařit. Jako očekávala jsem, že jako nováček to nebude mít v Moto2 jednoduché, ale i tak jsem jeho výsledky nepříjemně překvapená. Takhle špatné jsem to nečekala. Navíc se o něm mluvilo jako o tom typu jezdce, kterému by Moto2 měla sednout líp než Moto3. Takže jsem z toho všeho taková zmatená a rozčarovaná. Nevím, jestli má cenu konkrétně vypisovat všechny jeho výsledky. Ale na začátku roku se to pohybovalo kolem 20. místa, respektive spíše až za tím 20. místem. Pak se to postupem času začalo zlepšovat. Na domácí trati v Mugellu byl 16. a to mě teda moc mrzelo, bylo by hezké, kdyby své první body získal při domácí Grand Prix. Bodů se dočkal hned v dalším závodě, v Katalánsku bral 2 body za 14. místo a to jsou také zatím jeho jediné body. Tak snad svou sbírku ještě rozšíří.

Thomas Lüthi (CarXpert Interwetten; Kalex)
Počet bodů: 140
Pořadí v šampionátu: 2.

Sezóna Thomase Lüthiho je zatím výborná. Vlastně navazuje na skvělé výsledky z konce loňské sezóny. Avšak stále je to letos bez vítězství. Já se musím teď přiznat, že ho posledních pár let moc nemusím a tuším, že by to vítězství mohlo přijít zrovna v Brně. Vždy mu to tady jde, to je jeden důvod, proč si to myslím.

Dalším důvodem je to, že většinou tu vyhrávají jezdci, které nemám ráda. Prostě se nestane, aby, když jsem na okruhu, vyhrál nějaký můj oblíbenec, i když teda poslední dva roky vyšly, že vyhrál jezdec, kterému jsem fandila. Tak nevím. Možná lepší než spekulovat, bude, si na to počkat. Lüthi byl málem taky jedním z těch jezdců, kteří dokončili všech 9 závodů. Říkám málem, protože minule v Německu přišel první výpadek. Do té doby to ale byla fakt skvělá šňůra, to musím objektivně přiznat. Jen se na to podívejte: P2, P3, P2, P8, P3, P2, P2, P2, no a pak ten jeden pád. Takže fakt z tohohle pohledu masakr. Jako on je v Moto2 už tolik let (vlastně od začátku, on ještě zažil 250cc), takže možná by si i tady ten titul zasloužil, ale když já jsem prostě přeci jen trochu zaujatá, a radši bych s titulem viděla někoho jiného (koho, to se dočtete jen o pár odstavců níž :-D ).

Stefano Manzi (SKY Racing Team VR46; Kalex)
Počet bodů: 1
Pořadí v šampionátu: 29.

Já jsem se na Stefana v Moto2 hodně těšila. A taky jsem se těšila, že bude s Francescem Bagnaiou super týmová dvojka. Což o to, super týmovou dvojkou oni jsou (a ani mi nevadí, že to je tým VR46, jelikož tam jezdí super kluci, tak jim v Moto2 fandím :-D ), ale výsledkově to u Stefana není tak výborné jako u Francesca. Je to škoda, já fakt doufala ve víc než jen v jeden bod po první půlce sezóny. Stefano se však ve své nováčkovské sezóně nějak hůř chytá. Možná prostě potřebuje jen víc času, kdo ví. Sezóna začala hodně zle, vlastně to bylo něco podobného jako jeho krajan Locatelli. Vlastně oni se spolu občas pohybovali na konci pole. U Stefana je ale bohužel moc nedokončených závodů. Zejména nedokončení tří závodů po sobě (Francie, Itálie, Katalánsko) vás prostě nemile praští do očí. K tomu všemu ještě předtím nedokončil v USA. Ten jeden bodík vybojoval minule v Německu. Tak jsem si to aspoň oslavila, že ukončil polovinu sezóny s bodem a třeba v té druhé půlce ještě nějaký získá. Teda, doufejme, že ve druhé půlce sezóny bude úspěšnější a získá víc než jen jeden bod.

Luca Marini (Forward Racing Team; Kalex)
Počet bodů: 41
Pořadí v šampionátu: 12.

Lucovi jsem dřív nefandila pouze z principu, že je to bratr Valentina Rossiho, kterého já moc nemusím. Ale to byla chyba, protože Luca na mě působí jako fajn kluk. Navíc on a Lorenzo Baldassarri jsou super dvojice a já tomu týmu letos vážně hodně fandím. Luca jede letos dobře, už teď má víc bodů než loni za celou sezónu. A to přitom do dvou závodů kvůli zranění letos nestartoval. V Kataru vše ale začalo velmi pozitivně, když skončil 6. Skvěle to pokračovalo, protože byl 12. v Argentině a 10. v USA. Výborný závod zajel v Jerezu, skončil na 5. pozici. Bohužel ve Francii spadl hned v prvním kole závodu a bylo to. K tomu jsem měla onu slavnou perličku, kterou jsem zveřejnila v jednom z dřívějších článků :-D (cituji "Táta se díval se mnou na start. A hned krátce po startu havaroval Luca Marini. Ono to bylo v TV záběrech vidět spíš vzadu v poli, ale já to hned viděla a křičela "Luca Marini spadl!" Táta se na mě zděšeně podíval: "Jak to víš? Jak jsi ho poznala?" No a já jsem zcela pohotově a bez rozmýšlení řekla: "Já je znám všechny." :-D No, táta samozřejmě oči navrch hlavy :-D A já se pak tomu musela smát.") Domácí závod v Itálii byl i domácím závodem týmu a tak měli speciálně zbarvené motorky. A Luca byl 6., takže super. Jenomže od té doby se mu nedaří. V Katalánsku měl v tréninku nepříjemný pád a poranil si rameno. Moc mu to nešlo a nakonec se s týmem dohodl, že do závodu startovat nebude. V Holandsku už byl ale zpět. Jenže havaroval hned na začátku závodu (ještě s jiným jezdcem). Do závodního víkendu v Německu nastoupil, ale kvůli stále trvajícím problémům s dřívějším zraněním se nakonec rozhodl, že do závodu startovat nebude. Je to škoda, letos se mu daří a mrzí mě, že zranění mu to komplikují. Doufám, že se z toho teď přes letní přestávku dostane a ve druhé půlce sezóny zase bude bojovat o top 10.

Alex Márquez (EG 0,0 Marc VDS; Kalex)
Počet bodů: 113
Pořadí v šampionátu: 4.

Alex jede zatím velmi dobře a já dokonce zjistila, že mu trošku fandím :-D Spíš je to ale kvůli jeho týmovému kolegovi, takže tím pádem sleduju celý tým, takže i Alexe. A taky je to proto, že kdybych se měla rozhodovat mezi ním a Lüthim, tak má volba jasně padá na Alexe. Takže tak. Preference mám jasné. V Kataru začal Alex dobře, když byl 5. V Argentině havaroval v posledním kole z druhé pozice. To bylo hodně nešťastné. Tým Marc VDS mohl slavit double, takhle z toho nebylo nic. Fakt to byla docela škoda. Alex to sice zvedl, ale dojel na 21. místě. V USA byl 4. Nutno ale dodat, že do všech těchto závodů startoval z první řady. Doma ve Španělsku získal svou první pole position v Moto2. No a v závodě to dotáhl k vítěznému konci. Získal své první vítězství v Moto2. V té době to byl neporazitelný tým Marc VDS, protože všechny ostatní závody vyhrál jeho týmový kolega. Ve Francii skončil 4., v Itálii byl 3., při dalším domácím závodě v Katalánsku opět startoval z pole position a opět si dojel pro vítězství. Takže domácí španělské závody jsou prostě jeho. V Nizozemsku pak byl 6., takže jeho velmi dobrá šňůra výsledků pokračovala. Jenže v Německu mu to nevyšlo, havaroval a propadl se tak na prozatimní 4. místo v šampionátu. Stále ho neodepisuji z boje o titul, stále se může stát cokoliv.

Franco Morbidelli (EG 0,0 Marc VDS; Kalex)
Počet bodů: 174
Pořadí v šampionátu: 1.

Nechci se pořád dokola opakovat, ale já to říkala. Říkala jsem to už loni, že až Franco vyhraje závod, tak už bude vyhrávat pořád a pojede si pro titul. A ono se to letos plní. Já to prostě věděla, nějak záhadně jsem to cítila. Sama to nedovedu vysvětlit. Takže jestli je pro některé jeho výkon překvapením, tak pro mě prostě ne, protože já jsem to takhle nějak přesně čekala. Divné? Možná. Ale já to fakt cítila. První polovina sezóny byla v jeho podání skvělá. Ano, taky se vyskytly potíže, ale ty světlé okamžiky prostě převažovaly. Vítězství v Kataru, vítězství v Argentině, vítězství v USA. První tři závody sezóny – první tři vítězství v životě jako jezdec Moto2. Ve všech třech případech do závodu startoval z pole position. První a zatím (naštěstí) jediný výpadek přišel v Jerezu. Tam havaroval z první pozice. Závod pak vyhrál jeho týmový kolega, takže to pro tým vlastně opět dopadlo vítězstvím. Bylo mi to líto, že to Francovi nevyšlo, ale tušila jsem, že to někdy přijít musí a on byl po pádu v pořádku, takže jsem to až tak neřešila a těšila se na další závody. V Le Mans se vrátil stylově, protože opět vyhrál. Pak ale přišly dva horší závody, sám Franco říkal, že mu to nějak nesedlo a s týmem bedlivě diskutovali, co je třeba změnit, co je třeba zlepšit. Doma v Itálii byl 4. (a to startoval z pole position), v Katalánsku pak skončil 5. V Nizozemsku a Německu však zase závod dokončil na nejvyšším stupínku. Takže, Franco má letos 6 umístění na stupních vítězů a všechno to jsou vítězství. Letos zatím na jiném stupínku nestál. V minulých článcích už jste si asi všimli, že téměř z ničeho vystřelil na pozici mé jedničky. Tedy, z ničeho nic to nebylo, sem tam jsem si ho všimla už v roce 2015 (on byl týmovým kolegou Miky Kallia a já si ještě tenkrát té snové dvojice nevážila!), loni už se pomalu začínal dostávat mezi mé oblíbené jezdce. Ve druhé půlce sezóny už jsem si byla jistá, že mu fandím. No a letos už to radši nebudu komentovat. Začal fakt neskutečně, laťku nastavil hodně vysoko. A já se moc bojím, že to nakonec stejně nedopadne, že o ten svůj náskok přijde a tak. Já mu totiž fakt hrozně přeju, aby to celé vyhrál.

Tetsuta Nagashima (Teluru SAG Team; Kalex)
Počet bodů: 1
Pořadí v šampionátu: 28.

Tetsuta je svěřencem Akiho Aja (tedy alespoň jím býval, nevím, jestli ještě stále je Aki jeho manažerem), takže jsem ho po očku sledovala. Byla jsem na něj docela zvědavá, jak si letos povede. Ale zatím tedy koukám, že má jenom jeden bod a já musím říct, že mě to překvapuje. Úplně detailně jsem ho letos zatím nesledovala a fakt jsem si myslela, že je na tom lépe. Na začátku sezóny měl takovou zajímavou šňůru, když v Kataru, Argentině i USA vždy dojel na 19. místě. Jenže mu to nebylo nic platné, když za 19. místo nejsou body, že. V Jerezu byl 15., takže první bod byl na světě. Bohužel tedy, zatím je to bod jediný. Od té doby byl vždy horší než 20., až minule v Německu to trochu vylepšil 18. místem. Ale je to tedy opravdu špatné. Sice dojel do cíle ve všech závodech, ale hodně vzadu. Opravdu je to pro mě trošku zklamání.

Takaaki Nakagami (IDEMITSU Honda Team Asia; Kalex)
Počet bodů: 69
Pořadí v šampionátu: 7.

Tetsutův krajan Nakagami je na tom podstatně lépe. Já s ním dokonce před sezónou počítala, že by se mohl zapojit do boje o titul. Až takhle dobře mu to sice zatím nevychází, ale úplně špatné to tedy také není. On mě nijak nevadí, já mu ty dobré výsledky přeju, ale samozřejmě taky různě záleží na dalších okolnostech v závodě a tak. Začal hned pódiovým umístěním v Kataru, v závodě skončil na 3. místě. V Argentině byl zapleten do nehody hned na začátku závodu. Sice motorku pak zvedl, ale nakonec zajel do boxů. V USA se však opět vrátil na stupně vítězů, když byl zase 3. Španělsko mu nevyšlo, zase byl zapleten do hromadné nehody hned na začátku závodu. V tomto případě do cíle dojel, ale až na 21. pozici. Pak přišly takové lepší průměrné výsledky (tedy, pro někoho by to bylo super, ale myslím, že v jeho případě je výraz "lepší průměr" adekvátní). Byl 7. ve Francii, v Itálii zase nedojel do cíle a zase to byla kolize více jezdců (srazil ho Balda), v Katalánsku byl 10. V Nizozemsku zase vybojoval pódium a zase 3. místo. No a v Německu byl 10. Takže sem tam pódium získal, taky měl docela smůlu na kolize a ne vždy to byla jeho chyba. Já jsem před sezónou tedy počítala s tím, že bude více bojovat na čelních pozicích.

Jorge Navarro (Federal Oil Gresini Moto2; Kalex)
Počet bodů: 34
Pořadí v šampionátu: 15.

Musím říct, že před sezónou byl Jorge tím z nováčku, o kterém jsem vůbec nevěděla, co si myslet a nevěděla jsem, co od něj čekat. V Moto3 to bylo takové nahoru dolů, a to i vinou různých zranění. A ono to letos zatím vůbec není zlé. V hodnocení statistky nováček roku je zatím druhý. Sezónu sice nezačal příliš dobře, když v Kataru havaroval. V Argentině bral svůj první bod. V USA přidal další. Doma v Jerezu přidal další 4 body za 12. místo. Ve Francii havaroval, ale v Itálii se poprvé dostal do top 10, když skončil na 9. místě. V Katalánsku přišlo další zlepšení, bylo to dokonce P6. V Nizozemsku byl 15., ale byl to další bod do sbírky. No a v Německu vyrovnal svůj prozatimní nejlepší výkon, když byl opět 6. Takže to vypadá, že už si zvyká a jsem tedy zvědavá, jak to bude v jeho podání vypadat ve druhé polovině sezóny.

Miguel Oliveira (Red Bull KTM Ajo; KTM)
Počet bodů: 117
Pořadí v šampionátu: 3.

Toho nového projektu KTM jsem se bála. Bála jsem se, že jim to nepůjde, že se v tom budou plácat. Ale zatím to všechno jede neskutečně skvěle. Také mi udělal radost návrat Miguela k týmu Ajo. Na úvod v Kataru byl 4. a už to mi udělalo radost. Pokačovalo to dokonce pole position v Argentině, ze kterého pak bylo skvělé 2. místo v cíli. V USA byl 6. Já zírala, takové úžasné výsledky, to jsem nečekala. Ve Španělsku pak dojel na 3. místě. Ve Francii mu to ale moc nevyšlo, byl až 17. V Itálii se ale vrátil mezi ty nejlepší, když byl 5. V Katalánsku další stupně vítězů, opět 3. místo. V Nizozemsku byl 5., takže další velmi dobrý výsledek. V Německu skončil dokonce 2. A jelikož Márquez nedojel do cíle, tak se Miguel rázem vyšvihl na 3. místo v šampionátu. Fakt zírám. Miguel dojel do cíle ve všech 9 závodech, z toho 8krát bodoval, škoda toho Le Mans, ale tam už měl špatnou startovní pozici. Fakt to zatím všechno šlape skvěle, tak já doufám, že to bude v podobném duchu pokračovat. Vždyť on má stále šanci na titul! To je neuvěřitelné. Vítězství sice zatím chybí, ale zase nemůžeme chtít při debutové sezóně KTM moc. Nicméně, ačkoliv momentálně miluju Franca, tak musím říct, že bych Miguelovi strašně moc to vítězství přála. Vždyť to je můj milovaný tým Ajo.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář