Polovina sezóny 2017: Moto3 (část I.)

11. červenec 2017 | 21.20 |
› 

sachsenring_2Slíbila jsem, že se budu o letní přestávce věnovat souhrnu první poloviny letošní sezóny a sliby se mají plnit, takže tady je první z mnoha těchto článků. Začínám od nejnižší kategorie a to i proto, že tu jezdí nejvíc jezdců a bude to tudíž na dlouho, než se tím vším prokoušu. Ale mě to nevadí, mě to baví, takže je to super. Nejprve na začátku článku je několik obecných statistik o první polovině sezóny, pak se již věnuji každému jezdci zvlášť. Jelikož by to bylo moc dlouhé, tak bude toto hodnocení rozděleno do více článků. Jezdce řadím abecedně podle příjmení, takže to tak vyšlo, že hned jako první v pořadí je má letošní závodní jednička, tak se prosím hned na začátku nelekněte, že je to tak strašně dlouhý odstavec :-D

Nejprve tedy nějaké ty statistiky. První polovina sezóny čítala celkem 9 závodních víkendů (druhá polovina má stejný počet závodních víkendů). Jelo se tedy 9 závodů. Za těchto 9 závodů jsme viděli 4 různé vítěze (Mir, Fenati, Canet, Migno). Na stupních vítězů se vystřídalo celkem 9 různých jezdců (Mir, Fenati, Canet, Migno, Martín, McPhee, Di Giannantonio, Ramírez, Guevara).

Joan Mir vyhrál 5 závodů, Aron Canet se z vítězství radoval 2krát, po 1 vítězství v první polovině sezóny získali Romano Fenati a Andrea Migno.

Továrna Honda získala vítězství v 8 závodech, pouze jednou slavili u KTM.

Zatím letos vítězí pouze Italové nebo Španělé (což zas není tak dvné, když se podíváme, kolik jich tam je).

Aron Canet a Andrea Migno vůbec poprvé v kariéře dokázali vyhrát závod. Canet dokonce dvakrát.

Juanfran Guevara a Marcos Ramírez vůbec poprvé v životě vystoupali na stupně vítězů. V obou případech to bylo 3. místo.

Jorge Martín již letos získal 6krát pole position, na své debutové vítězství ale stále čeká. Aron Canet startoval z pole position 2krát, jednou na prvním místě startovního roštu stál John McPhee. Zajímavé, že vítěz již 6 Velkých cen a lídr šampionátu Joan Mir ještě letos pole position nezískal.

Co se týče nejrychlejších kol závodu, tak nejvíce jich má Aron Canet, a to 3. Dvakrát zajel nejrychlejší kolo Joan Mir, po jednom pak Romano Fenati, Andrea Migno, Fabio Di Giannantonio a Jorge Martín.

Nakarin Atiratphuvapat, Nicolo Bulega, María Herrera, Jakub Kornfeil, Livio Loi, Andrea Migno, Joan Mir, Marcos Ramírez a Ayumu Sasaki dokončili všech 9 závodů. Avšak pouze Joan Mir bodoval ve všech 9 závodech. Navíc byl ve všech závodech v top 10, jeho nejhorším výsledkem je 9. místo.

Nejvíce kol na prvním místě odjel Joan Mir, bylo jich 58. Romano Fenati byl na prvním místě 50 kol, Jorge Martín 25 kol. Dále následují Marcos Ramírez (15 kol), Aron Canet (11 kol), Fabio Di Giannantonio (5 kol), John McPhee, Andrea Migno (oba 4 kola), Juanfran Guevara (3 kola), Philipp Oettl, Darryn Binder (oba 2 kola), Nicolo Bulega, Bo Bendsneyder (oba 1 kolo).

Co se týče soutěže "Nováček roku", tak je to letos takový asijsko - italský souboj. Nejlépe je na tom zatím Ayumu Sasaki, který má 15 bodů. Kaito Toba má 6 bodů, Marco Bezzecchi má 4 body, Nakarin Atiratphuvapat 3 body a Tony Arbolino 2 body. Patrik Pulkkinen má na svém kontě zatím nulu.

V Poháru konstruktérů vede docela suverénně Honda s 220 body. Druhá KTM má 121 bodů. Za nimi pak jsou se značnou ztrátou Mahindra se 7 body a Peugeot (což je vlastně taky Mahindra) s 5 body.

Co se týče pořadí šampionátu, tak to vždy uvádím u každého jednotlivého závodníka.

Pojďme tedy na to. Je to vždy soubor mého osobního komentáře plus reálných výsledků. Uvádím vždy jméno, tým, motocykl, počet bodů a pořadí v šampionátu. Jezdci jsou řazeni podle abecedy podle jejich příjmení.

Niccolò Antonelli (Red Bull KTM Ajo; KTM)
Počet bodů: 16
Pořadí v šampionátu: 19.

Takhle hrůznou první půlku sezóny neměl Nicco snad ještě nikdy. On teda má velké výkyvy a roky 2013 a 2014 byly hodně blbé z jeho pohledu. Vlastně i rok 2015 začal příšerně a pak vyhrál v Brně, tak se jdu dát na modlení, aby to v letošním roce dopadlo podobně. Už jsem o Niccovi letos napsala tolik řádků, že teď v tomto ohlédnutí se za první polovinou sezóny ani nevím, co mám vlastně psát. Nechce se mi opakovat již vyřčené. Nechce se mi opakovat to, že Nicco před letošní sezónou vyletěl na pozici mé jedničky v Moto3, protože to už asi všichni víte. V úvodním závodě v Kataru skončil 7. a já to tenkrát hodnotila jako nemastný, neslaný a průměrný výsledek. Když jste jezdec Aja, tak se od vás prostě očekává něco víc než 7. místo. Na druhou stranu jsem si ale říkala, že je to teprve jeho první závod v týmu a že to tedy není tak zlé. V té době člověk nemohl tušit, co přijde. V Argentině ho hned v úvodu závodu srazil Romano Fenati. V USA dojel na 14. pozici, ale v Jerezu po kolizi s jiným soupeřem havaroval a závod dokončil až na 22. místě. A od závodu v Le Mans se na něj pořád jen lepí nějaké potíže. V Le Mans hned na začátku závodu popadala spousta závodníků na olejové skvrně. Nicco dostal ránu do hlavy a měl kačírek v očích, navíc si poranil záda. Bohužel pak v restartovaném závodě spadl ještě dvakrát. Při domácím závodě v Mugellu skončil těsně za bodovanými pozicemi, tedy 16. V Katalánsku pak se to konečně zae trochu zlepšilo, když byl 11. Oni pak testovali v Katalánsku a Nicco si zranil rameno. Bohužel při dalším závodním víkendu v Assenu si zhoršil zranění ramena, dokonce se mluvilo o tom, že poraněná jsou ramena obě dvě, no a taky si poranil záda. Do závodu už pak vůbec nenastoupil. Jelikož se hned týden poté jel závod v Německu a Nicco se nestihl dát dohromady, tak ani tam nenastoupil. Takže ono "nemastné a neslané" 7. místo z Kataru je stále jeho nejlepším výsledkem letošního roku. Mě to všechno tak mrzí. Je mi vždy hrozně smutno, když vidím, jak s tím bojuje. Přitom on tu rychlost má, v kvalifikaci mu to vychází poměrně dobře (nebo, že by se jen uměl vytáhnout ve slipstreamu za soupeřem?), ale v závodě mu prostě pořád něco chybí. A je to škoda. Vždyť on umí zajíždět stupně vítězů, vždyť on umí i vyhrát! Tak co se, sakra, děje. Já jsem z toho vážně už docela zoufalá. Já věřila, že když si ho k sobě do týmu vzal Aki Ajo, že konečně vytáhne ten Niccův talent, ale zatím nic. Navíc teď do toho ještě zasáhlo to zranění. Nicméně, je to moje letošní jednička a tak to zůstává i nadále. Já jsem svým oblíbeným závodníkům věrná ať se děje, co se děje. Pořád Niccolòvi věřím a moc mu držím palce, aby se to konečně otočilo a on pravidelně bojoval o top 10 a taky třeba získal pódium.

Tony Arbolino (SIC58 Squadra Corse; Honda)
Počet bodů: 2
Pořadí v šampionátu: 28.

Nováček letošní sezóny, stejně jako jeho tým jede svou debutovou sezónu v Moto3. V Itálii měl nějaké úspěchy, tak se čekalo, co předvede letos ve světě. Hned při svém druhém závodě, ten se jel v Argentině, získal dva body. No a jsou to zatím jediné dva body, které letos získal. Jinak se většinou pohybuje kolem 20. pozice. Přitom nejezdí vůbec špatně a na mě svým způsobem udělal dojem. Zatím poslední dva závody, které se jely v Assenu a na Sachsenringu, nedokončil. V Assenu odstoupil z technických důvodů, na Sachsenringu havaroval. Toho závodu v Německu je obzvlášť škoda, protože on havaroval z krásné 4. pozice. Byl ve skupině o vítězství. Mě to bylo strašně líto. Ukazuje ale, že v něm něco je a já jsem zvědavá, co nám předvede ve druhé polovině sezóny.

Albert Arenas (Aspar Mahindra Moto3; Mahindra)
Počet bodů: 2
Pořadí v šampionátu: 29.

Jsem zděšená. Albert má za celou první půlku sezóny jen pouhé 2 body. Já jsem si myslela, že je na tom podstatně líp. A až teď pořádně vidím, jak hrozné to zatím je. Alberta jsem objevila loni a fandila mu nejen v Moto3, kde od poloviny sezóny jezdil, ale i v CEV Moto3, kde se mu teda naštěstí vedlo o něco lépe. Letos už je tedy stálý jezdec MS Moto3, ale asi si zatím na vše musí pořádně zvyknout. Navíc Mahindra, ta je letos hodně slabá. A navíc Albert letos pořád bojuje s nějakým zraněním, což mu teda taky moc na náladě nepřidá. Nedokončil hned závod v Kataru, kde kolidoval s jedním ze soupeřů. V Argentině a USA sice do cíle dojel, ale až jako 25. a 21. V jeho domácím závodě v Jerezu se to zlomilo a on bral své první 2 body. Asi k tomu přispěla i znalost tratě. V Le Mans havaroval. V Mugellu pak havaroval v posledním kole, byla to kolize ještě s jiným závodníkem. A tady to všechno začalo. Albert si poranil rameno a klíční kost a to tak vážně, že už musel vynechat další 3 závody sezóny. Zrovna se zranil v tu nejméně vhodnou dobu, kdy šly závody ráz na ráz za sebou. Hrozná škoda, je mi to líto, ale vím, že to se prostě stává. Pozorně však jeho rekonvalescenci sleduju na jeho Instagramu, kde je Albert poměrně aktivní. Takže mám docela přehled o tom, co se u něj děje :-D Doufejme tedy, že se během letní přestávky plně zotaví a že už ho žádné zdravotní potíže zlobit nebudou.

Nakarin Atiratphuvapat (Honda Team Asia; Honda)
Počet bodů: 3
Pořadí v šampionátu: 26.

Další nováček letošní sezóny. Jeho jméno jsme se přes zimní pauzu učili snad všichni :-D A já musím říct, že mi stačilo si to přeříkat jen párkrát a během jednoho dne už jsem to zvládla bez problémů. Stále se však najdou tací, kteří to prostě vyslovit nedokážou. Nicméně, Nakarin se zatím ve světovém šampionátu neztratil. Sem tam umí překvapit. Začátek sezóny měl sice slabší, ale po přesunu do Evropy se začal zlepšovat. Životní výkon zatím předvedl v kvalifikaci v Assenu, kde získal neskutečné 4. místo na startovním roštu. Bohužel mu to nevydrželo a v závodě se hodně propadl, ani nebodoval, skončil 18. Své jediné 3 body získal v Le Mans. Na druhou stranu ale nesmím zapomenout dodat, že Nakarin je jeden z těch jezdců, kteří dokázali dojet do cíle ve všech 9 závodech.

Enea Bastianini (Estrella Galicia 0,0; Honda)
Počet bodů: 59
Pořadí v šampionátu: 9.

Když bylo oznámeno, že Enea odchází od Gresiniho k Alzamorovi do EG 0,0, tak jsem ho pomalu pasovala na mistra světa. Protože to, že je Enea talentovaný kluk, víme. Taky víme, že Estrella Galicia je dobrý tým a vždy má dobré jezdce. Jenže Enea se s tím asi nejprve musel sžít, protože začátek sezóny tedy nebyl moc dobrý. V Kataru bohužel skončil 16., tedy první pod čarou. V Argentině havaroval ze slibně rozjetého závodu (pohyboval se někde kolem 10. pozice), zvedl to a dojel do cíle, ale jako úplně poslední. V Austinu se ale vytáhl, když skončil 4. a od té doby se pravidelně zapojuje do bojů o top 10. Vlastně kromě závodů v Itálii a Nizozemsku vždy v té top 10 byl. V Itálii mu to těsně nevyšlo, když byl 11., v Nizozemsku havaroval hned na začátku závodu. On pak zkusil pokračovat v závodě, ale po několika kolech zajel do boxů. Musím ale říct, že jemu docela nevycházejí kvalifikace. Většinou startuje z druhé poloviny roštu (jeho nejlepší umístění na startovním roštu je 7. místo) a pak musí dotahovat. Navíc v Moto3, kde je to občas velká bitva, se dotahuje těžko.

Bo Bendsneyder (Red Bull KTM Ajo; KTM)
Počet bodů: 25
Pořadí v šampionátu: 16.

Bo bojoval v Kataru o první desítku, jenže asi ve třetím kole závodu měl kolizi s jedním ze soupeřů a havaroval. Sice to pak dokončil, ale na posledním místě. V Argentině mu to taky moc nevyšlo, to byl až 23. V Austinu havaroval hned na začátku závodu, závod pak byl přerušen, ale on potom do restartu už nenastoupil. Kluci od Aja měli hodně těžký začátek sezóny, naštěstí aspoň u toho Boa (může se to vůbec takhle skloňovat?) se to začíná lepšit. Ve Španělsku byl 11., ve Francii 9., v Itálii 12., v Katalánsku 15. Takže ve všech těchto závodech bral aspoň pár bodů a to se počítá. Pak následovalo jeho domácí Nizozemsko. Ta jeho velká prohlášení, že chce získat stupně vítězů, mě děsila. Jenže on si to prostě umínil a šel za tím. Navíc to byl takový deštivý závodní víkend a to mu nahrávalo. Dokonce startoval z 2. místa na roštu. A opravdu o to pódium bojoval. V závěru to sice vypadalo, že skončí zhruba na 8. pozici, ale i to by bylo hezké. Na cílové rovince se to stalo. Ťukanec se soupeřem, Bo to neustál a havaroval. Cílem proletěl hlavou napřed. Sice proletěl na nějaké 10. příčce, ale prostě nedojel na motorce, takže byl počítán mezi jezdce, kteří nedokončili. Byla to hrozná škoda, já na to jen tupě zírala, však už jsem to ve článku o VC Nizozemska popisovala. Pozitivní na tom aspoň bylo to, že Bo se opravdu držel celý závod, bojoval až do konce. Dobrou formu si přenesl potom i do Německa, kde vybojoval 8. místo, což je jeho letošní nejlepší výsledek. Takže to mi udělalo radost, že si na závěr první poloviny sezóny nadělil nejlepší sezónní výsledek. Ale tedy doufám, že ještě nějaké to vylepšení výsledků přijde.

Marco Bezzecchi (CIP; Mahindra)
Počet bodů: 4
Pořadí v šampionátu 25.

Marco Bezzecchi je sice počítán mezi nováčky, ale už v minulosti pár závodů v Moto3 jel. Letos ale začal svou první kompletní sezónu. V kvalifikacích se pohybuje kolem 20. místa, v závodech je to podobné. Překvapil ale v deštivém Assenu, kde vybojoval skvělé 5. místo na startovním roštu. V závodě pak byl bohužel 16., takže bez bodů. Jak ale můžete vidět, tak na svém kontě má zatím body 4. Dokázal bodovat v Le Mans (15.), Barceloně (14.) a na Sachsenringu (15.). Takže sem tam dokáže bodovat, uvidíme, jak se to s ním bude vyvíjet dál. Musím ale dodat, že, i když se pohybuje spíše mezi 15. a 20. pozicí, tak na mě svým způsobem udělal dojem (podobně jako Arbolino) a prostě si pamatuju, který to je a docela si ho všímám.

Darryn Binder (Platinum Bay Real Estate; KTM)
Počet bodů: 35
Pořadí v šampionátu: 13.

To je úžasné, Darryn je 13. v šampionátu :-) Jenom tým Platinum změnil tu hroznou Mahindru a mají KTM a hned je to znát. Jako nechci říct, že to je jen motorkou, ale z části určitě. Já vždy říkala, že musíme nechat Darrynovi čas. Taky před několika lety by nikdo netipoval, že Brad bude jednou mistrem světa, no a sami jste viděli, jak loni válel. Takže Darryn se pomalu, ale jistě zlepšuje, a já z toho mám radost. Už teď má na svém kontě víc bodů než loni na konci celé sezóny. V kvalifikaci v Kataru to sice vypadalo bledě, protože byl až 26., ale v závodě se vytáhl a bylo z toho dokonce 13. místo. V Argentině dojel 12., v USA dokonce 10. Takže já ho na začátku sezóny hodně chválila. Jenže pak se přijelo na evropskou část sezóny (což je vlastně většina roku, že). Stejně jako jeho týmový kolega, i Darryn jezdil skvěle a bojoval dokonce o stupně vítězů. Bohužel pouze do doby než spadl. A mě to bylo vždycky tak strašně líto, protože se vždy stalo to, čeho jsem se bála. Vždy, když byl Darryn někde na čele, tak jsem se bála, že to neudrží, že to zahodí a ono se to opravdu potom stalo. V Jerezu to zahodil v polovině závodu z 2. pozice, pak to zvedl, ale dojel až na 20. místě. V Le Mans spadl v posledním kole, když bojoval o bednu. Závod už pak nedokončil. A já to hodně prožívala, to si stále pamatuju. V Mugellu ale jel výborně a vyrovnal svůj životní výkon z loňska, když skončil 4. Jenže bohužel pak přišlo Katalánsko a další nedokončený závod. V závěru závodu měl kolizi s jiným jezdcem, tu nehodu jsem vlastně neviděla, ale pamatuju si nějaké fotky z toho, že Darryn za to asi nemohl, protože na svého soupeře po nehodě dělal rukama nevhodná gesta :-D V Nizozemsku i Německu bodoval, byl 13. a 10., takže to je fajn. Rozhodně je to o mnoho lepší sezóna než to, co předváděl loni. Tak jen tak dál. Jeho týmový kolega už i to pódium vybojoval, tak třeba se to Darrynovi taky ještě letos podaří.

Nicolo Bulega (SKY Racing Team VR46; KTM)
Počet bodů: 54
Pořadí v šampionátu: 11.

Nicolo patří mezi ty závodníky, kteří dojeli do cíle ve všech 9 závodech. Avšak jeho výsledky jsou trochu jako na houpačce: jeden závod v top 5, pak závod mimo body. A to už letos hned čtyřikrát startoval z první řady. Ale jaksi to nikdy nedokázal udržet, aby to dotáhnul na stupně vítězů. V Kataru měl takový slabší rozjezd, když bral 14. místo. V Argentině byl dokonce až 16., ale pak v Austinu mu to vyšlo a on získal 5. pozici. Další top 10 výsledek pak přidal hned v Jerezu, kde byl 7. Jenomže potom v Le Mans byl mezi těmi jezdci, kteří spadli na olejové skvrně a zranil se. Měl něco se zády, sotva se belhal. Ale do restartu nastoupil. Sice to dojel, ale až 17. a myslím, že toho všeho měl dost. Od té doby byl ale vždy v top 10: v Mugellu byl 10., v Barceloně 9., v Assenu 10. a na Sachsenringu zatím zaznamenal svůj nejlepší sezónní výsledek, když byl 4. Dlouho bojoval ve skupině o stupně vítězů, ovšem později odpadl a aspoň udržel ono 4. místo.

Aron Canet (Estrella Galicia 0,0; Honda)
Počet bodů: 110
Pořadí v šampionátu: 3.

Arona jsem na začátku sezóny řadila k favoritům na titul, takže vlastně potvrzuje má očekávání. Letos už dokázal získat dvakrát pole position a také, což je to důležitější, již se mu povedlo dvakrát vyhrát. Přičemž ono vítězství v Jerezu bylo jeho vůbec první v kariéře. K tomu ještě přidal druhé místo v Le Mans. Takže se s ním již prostě počítat musí. K tomu má ještě jedno čtvrté a dvě pátá místa. Ovšem také tu jsou dva výpadky, které by nakonec mohly být rozhodující. V USA havaroval pár kol po startu do restartu závodu, když bojoval o stupně vítězů. Další pád měl při minulém závodě v Německu, havaroval asi v polovině závodu. Nebyl sice v té době ve skupině, která jela o vítězství, ale bojoval o nějaké ty body a to by se mu určitě hodilo. Na lídra šampionátu ztrácí 55 bodů a jelikož je před námi ještě celá druhá půlka sezóny, tedy 9 závodů, tak je samozřejmě stále všechno otevřené.

Lorenzo Dalla Porta (Aspar Mahindra Moto3; Mahindra)
Počet bodů: 2
Pořadí v šampionátu: 27.

Lorenzo je pro mě zatím velkým zklamáním. Vkládala jsem do něj velké naděje, ale zatím má pouze 2 body. Takže mají se svým týmovým kolegou stejný počet bodů, a to přitom Albert Arenas některé závody nejel. Fakt jsem od Lorenza čekala něco trochu jiného. Obecně, od obou jsem čekala mnohem víc. Říkala jsem si, že teď na to Aspar zase konečně kápnul, když podepsal takové dva velké talenty. Já fakt nevím, jestli je to tím, že mají Mahindru, i když výrobce tvrdí, že tým Aspar má od nich tovární podporu. Až si teď začínám říkat, že je Pecco Bagnaia asi fakt výjimečný, když na tomhle dokázal loni vyhrát. Fakt jsem týmem Aspar letos dost zklamaná. Lorenzovi to vůbec nevychází, pohybuje se kolem 20. místa, dvakrát letos nedojel do cíle. Ty jediné 2 body získal v Le Mans. Pozice na startovním roštu bohužel nejsou o mnoho lepší, spíš naopak. Já doufám, že letos ještě nějaké ty body vybojuje, protože kdyby mu měly zůstat pouze dva body do konce sezóny, tak by to byla dost hrůza. Vlastně, docela zajímavé, když se podíváte, kde je Lorenzo, loňský šampion Moto3 CEV, a kde je jeho největší loňský rival z toho šampionátu Marcos Ramírez. Já teda věřila oběma, takže z Marcose mám jen a jen radost (o tom ale až na něj dojde řada), z Lorenzova výkonu jsem zatím rozčarovaná.

Jules Danilo (Marinelli Rivacold Snipers; Honda)
Počet bodů: 29
Pořadí v šampionátu: 15.
Jules má našlápnuto k tomu, aby to letos byla jeho nejlepší sezóna, tak snad se to nepokazí. Sice jsou jeho výsledky spíš takové jako na houpačce, ale dá se to. Škoda dvou po sobě nedokončených závodů v Itálii a Katalánsku. To se přitom předtím doma v Le Mans vytáhl skvělým 7. místem. V té chvíli to byl jeho nejlepší výsledek sezóny a já měla velkou radost, že se letos podíval konečně do top 10 a že se to zrovna povedlo při jeho domácím závodě. Po těch dvou nedokončených závodech ale přišlo Nizozemsko a jeho životní závod. Skončil 5. a takhle vysoko ještě ve výsledcích závodu nebyl. Já osobně mám z toho kluka fakt radost a moc mu přeju, aby to takhle vydrželo. Na Sachsenringu byl sice 14., ale jsou to pro něj další body do sbírky. Bylo by super, kdyby takhle ve sbírání bodů pokračoval i nadále a ještě víc super by bylo, kdyby přidal nějaké další umístění v top 10.

Fabio Di Giannantonio (Del Conca Gresini Moto3; Honda)
Počet bodů: 85
Pořadí v šampionátu: 5.

Fabia jsem před sezónou řadila do širšího okruhu kandidátů na titul a to se potvrzuje, když je momentálně v šampionátu na 5. pozici. Letos už získal 3 umístění na stupních vítězů (dvakrát 3. a jednou 2.). Na své první vítězství ale stále ještě čeká. Tak uvidíme, zda se mu to letos povede. Kromě těch 3 pódiovým umístění získal další dobré výsledky, jeho nejhorší dokončeným závodech je P11. Bohužel tam má také dvakrát ono DNF, tedy nedokončený závod. To bylo v Argentině a potom v Nizozemsku, kde havaroval hned v úvodu závodu. Nicméně, jak jsem napsala i u Arona, sezóna je vlastně teprve v polovině, takže se může stát cokoliv. Já se teda musím přiznat, že bych mu to premiérové vítězství moc přála. Tak třeba teď v Brně? Pamatuju si, když v roce 2015 v Brně vyhrál závod Rookies Cupu. Já tenkrát fandila Bo Bendsneyerovi (ano, už tenkrát), ale o Fabiovi se mluvilo jako o velkém talentu a on pak v Brně vyhrál ten sobotní závod, na který jsem zůstávala, takže jsem se dívala živě z tribuny. No a vlastně loni v Brně na mokru byl na bedně, takže to vypadá, že mu to tady sedne. Tak teď jsem o to víc na letošní závod zvědavá :-D


 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře