Po Evropské části

25. září 2016 | 17.29 |
› 

aragon_moto2Je tady další shrnutí závodů Moto2, tentokrát se těšte hned na tři závody. Pomalu, ale jistě nám totiž skončila evropská část sezóny. Teď se vše přesune do Asie a Austrálie. Závěr sezóny se však opět odehraje v Evropě, konkrétně pak ve Valencii.
Dnes vám přináším shrnutí závodů na britském okruhu Silverstone, v sanmarinském Misanu a španělském Aragonu.

VC VELKÉ BRITÁNIE

Ještě před samotným startem do zahřívacího kola měl problémy Sandro Cortese, jehož motorku museli zatlačit do pitlane. To opravdu pro mě nezačalo moc hezky :-/ Sandro se pak naštěstí rozjel do zahřívacího kola, takže do závodu mohl startovat z konce roštu. Předvedl pěkný výkon a nakonec to vytáhl až na 12. místo! 

Krátce po startu spadl Isaac Viñales a z toho jsem byla opravdu smutná. Celý víkend se mu dařilo, předváděl parádní výsledky, v závodě se mohl blýsknout.

O vítězství to od začátku závodu vypadalo na souboj mezi Johannem Zarcem a Samem Lowesem. No a já doufala, že kluci budou první a druhý. To by pro mě byl další snový výsledek. Říkala jsem si, že s nimi by třeba na podiu mohl být Jonas Folger, kterému dobře vyšel start.

Jenže Jonas se po nějaké době o několik míst propadl. Dopředu se dostal Alex Márquez, který ale záhy ze 4. pozice spadl.

Skvělé tempo měl Thomas Lüthi, který najednou předjel Lowese i Zarca a jel první! Já byla opravdu překvapená. Kde se to v něm vzalo?

Skvěle se drželi taky Morbidelli, Syahrin a Nakagami. Chvíli taky Corsi.

Jenže pak to přišlo. Já křičela "Bacha, ať se nesrazíte!" A ano, přesně to se stalo. Sam Lowes na zemi, Johann Zarco mimo trať. Můj sen o tom, že kluci budou první a druhý se rozplynul. Johann mohl pokračovat v závodě, nakonec dojel v Top 10, ale dostal po závodě penalizaci a propadl se až na 22. místo. A já musím (ač nerada) objektivně přiznat, že tohle se Johannovi opravdu moc nepovedlo. Pokud někoho z té srážky vinit, tak opravdu jeho. Bobek. Jak byl pak v boxech takový zklamaný. Bylo mi ho líto, bych ho v té chvíli nejradši objala.

Pak jsem si četla vyjádření týmu a mu se při tom předjíždění něco stalo s brzdama a nemohl zatočit, proto to narval do Sama. Ale chudáček Johann. Teď ho všichni Briti nenávidí.

Touto kolizí se na čele utvořila mezera a Lüthi jedoucí na čele už to udržel. Ode mě má neskutečný respekt! Ještě před dvěma týdny v Brně ležel mimo trať v bezvědomí a my se báli o jeho zdraví. Teď vyhrál. Neskutečný návrat.

Druhý byl Franco Morbidelli, tak jsem měla na stupních vítězů aspoň nějakou radost. Tohohle kluka mám čím dál tím radši. Slyšela jsem o něm, že je to strašně inteligentní a chytrý kluk. A je fakt, že když je na stupních vítězů a dělá rozhovor pro TV, tak vždycky mluví strašně rozumně a plynule, prostě ví, o čem mluví. A já musím hrozně vyzdvihnout jeho angličtinu. To u Italů nebývá zvykem, aby takhle plynně mluvili anglicky. A dokonce tam minimálně slyším italský přízvuk.

Na třetí místo se nakonec dostal Takaaki Nagakami. V závěru ho atakoval Hafizh Syahrin, ale nestačilo to a byl čtvrtý. Já byla trochu zklamaná, Syahrinovi bych konečně bednu moc přála.

Jonas Folger skončil 5., což nakonec bylo dobré. Radost mi udělal i 6. Lorenzo Baldassarri.

Znáte to. Říká se "dva se perou, třetí se směje." V tomto případě se prali Lowes a Zarco, smál se Alex Rins. Ten jel se zlomenou klíční kostí a nebyl na tom vůbec dobře. Pár bodů by pro něj byl dobrý výsledek. Jenže soupeři chybovali. Lowes a Zarco brali nula bodů a Rins nakonec 9 bodů za 7. místo. Takže se šampionát začíná zamotávat.

Musím pochválit Axela Ponse v Top 10. Xavi Vierge byl 13., to mi taky udělalo radost. 

Leopardi nic moc. Danny Kent jenom 15., Miguel Oliveira měl technický problém a musel odstoupit.

Závodu se kvůli zranění nemohl zúčastnit Dominique Aegerter. Místo něj jel mladý, teprve 16letý, Španěl Iker Lecuona. Skončil 19. a myslím, že závodit v MS pro něj byla obrovská zkušenost.


VC SAN MARINA

Hned po startu v Misanu došlo k nehodě mezi Axelem Ponsem a Xavierem Simeonem.To mi teda bylo líto.

Na čele se držel Johann Zarco, tak jsem měla radost. Dost hezky se tam bojovalo mezi ním, Nakagamim, Lüthim. Jenže pak se to dost promíchalo. Johann se najednou propadl až na 7. místo a já vůbec nechápala, co se to děje. 

Nicméně na čele se děly věci. Dostal se tam Alex Rins. A ten všem ujížděl. Za ním byla skupina několika jezdců, která mezi sebou bojovala, což Rinsovi nahrávalo. Mě se to nelíbilo, protože to, jak to v té chvíli bylo, by znamenalo, že se Rins dostane do čela šampionátu. Potřebovala jsem, aby se Johann dostal trochu dopředu. A nebo Sam Lowes. Jenže Sam havaroval. No, to jsem teda moc nadšená nebyla :-(

Svůj životní závod jel Lorenzo Baldassarri, domácí jezdec a můj nový velký oblíbenec. Ale o tom už jsem myslím před časem psala, že jsem si Lorenza v poslední době hrozně oblíbila (a zjistila jsem, že je to momentálně má závodní trojka v Moto2 za Sandrem a Johannem). Já mu tak strašně držela palce, aby si doma vyjel pódium. On vedl tu skupinu a dokázal se z ní odpoutat. Stahoval Rinse. Já nevěřila svým očím. Čím víc se blížil cíl závodu, tím víc nervózní jsem byla. Hrozně jsem se bála, že to Balda přežene a někde to zahodí do kačírku. On se dostal přímo za Rinse. Tři kola před cílem ho předjel! Já ani nedýchala. Strašně jsem mu držela palce a závěr závodu jsem ani nemohla vidět.

V závěru posledního kola udělal Rins chybu a lehce se dostal mimo trať.

Bylo to jasné. Balda si dojel pro své historicky první vítězství!! Já jsem si musela zakřičet, protože jsem z toho měla obrovskou radost. Dokonce i slzičky v očích jsem měla. Jsem na něj strašně hrdá :-)

Nevím, co to, že poslední dobou u závodů brečím. Minule jsem brečela u Moto3, když se na bednu dostali oba kluci od Aja, teď jsem zas brečela kvůli Baldovi. Sakra, nějak moc to prožívám, měla bych se trochu uklidnit.

Třetí pak dojel Takaaki Nakagami. Pro něj je to další dobrý výsledek. Navíc, on prý vždy své pódium věnuje Shojovi Tomizawovi. A tady v San Marinu to teda bylo dost symbolické, protože na této trati Shoja umřel :-( Zrovna v týdnu jsme si připomněli už 6 let od jeho tragického úmrtí :-(

Johann byl nakonec 4., ale získal dobrých 13 bodů. Ty se budou v závěrečném součtu hodit ;-) Navíc Balda vzal tím vítězstvím Rinsovi 5 bodů, takže Johann stále vede šampionát. Jestli toto rozhodne o titulu, tak budu Baldu milovat ještě víc. 

Páté místo pro Franca Morbidelliho je taky parádní, udělalo mi to velkou radost. Franco jel výborně.

Opět super výsledek pro Syahrina, další Top 10.

Dobře jel i Jonas Folger, chvilku to vypadalo, že by se mohl pokusit bojovat v té skupině o bednu, nakonec je to teda 8. místo.

Velkou radost mi udělal Sandro Cortese. Ten má letos hodně těžkou sezónu. Teď ale vybojoval 9. místo. A to je jeho letošní nejlepší výsledek :-)

Potěšil mě Xavi Vierge, který byl 12. To je pro něj hezký výsledek :-)

Na body se dostali i Luca Marini, Ratthapark Wilairot a Jesko Raffin, takže pro ně to je určitě dobrý výsledek.

Naopak oba Leopardi skončili na zemi :-( Miguel to sice zvednul a pokračoval, ale skončil 17. Danny Kent závod nedokončil.

Na divokou kartu jel Federico Fuligni, ten skončil 18. Místo zraněného Dominique Aegertera jel opět Iker Lecuona. Chvilku bojoval o body, nakonec skončil až 21. (tedy poslední).

V závěru závodu spadl taky Edgar Pons, který jel na bodech, tak pro bratry Ponsovy to byl hodně špatný závod :-/ Škoda.


VC ARAGONU

Závod v Aragonu suverénně ovládl Sam Lowes, který startoval z pole position. Po startu se sice na chvilku do čela dostal Alex Márquez, ale Sam ho ještě v prvním kole předjel a pak už svým soupeřům nedal žádnou šanci na to, aby se k němu přiblížili. Byl to opravdu perfektní výkon. Já musím říct, že mám ze Sama radost a v boji o titul bych ho teda ještě vůbec neodepisovala.

Jeho vítězství v Jerezu jsem prošvihla a bála se, že letos už nevyhraje. Tak teď vyhrál, tak jsem ráda :-D Nějak mu ty španělské okruhy jdou. Tak, že by i Valencie byla jeho?

Druhý se držel Alex Márquez. Já už v sobotu říkala, že vyhraje. Pravda, to byl možná až moc odvážný tip, nicméně on nakonec skončil druhý, takže jsem zas tak mimo nebyla. Jsou to jeho první stupně vítězů v této kubatuře.

Třetí byl Franco Morbidelli, který byl na začátku závodu takový nenápadný, ale postupem času se dostal dopředu a bojoval se svým týmovým kolegou Márquezem o druhé místo. Nakonec se rozhodovalo až na cílové rovince. Nicméně jsou to pro Franca další stupně vítězů. Dělá mi poslední dobou samou radost :-)

Nenápadný byl i Thomas Lüthi, který skončil čtvrtý a ani jeho bych ještě ze souboje o titul úplně neodepisovala.

Nadějně to vypadalo s Lorenzem Baldassarrim a já doufala, že z toho budou další stupně vítězů. Nakonec byl 7., což samozřejmě není vůbec špatný.

Alex Rins už vyléčil zlomenou klíční kost. Tentokrát ho pro změnu trápily žaludeční problémy. I tak ale zabojoval a skončil 6. 

Johann Zarco byl až 8. Nevím, co se to s Johannem poslední dobou děje. Naposledy byl na bedně v Rakousku, kde vyhrál, od té doby je to hodně průměrné.

Mezi Johannem a Alexem Rinsem to je v šampionátu hodně těsné a já tipuju, že to těsné ještě bude. 

Simone Corsi skončil 9. a já myslím, že to je pro něj pozitivní výsledek.

Jonas Folger 10., to není špatné, ale já jsem tedy očekávala víc.

Xavier Simeon skončil 11. a to je jeden z jeho lepších výsledků v letošním roce.

Body za 13. místo bral Sandro, takže aspoň něco v této špatné sezóně.

Souboj o 15. místo (tedy to poslední bodované) byl mezi jezdci týmu AGR, nakonec měl větší radost Marcel Schrötter. Na Axela Ponse zbyla 16. příčka.

Po zranění se vrátil Dominique Aegerter, avšak skončil až 22.

Špatný víkend měl tým Leopard. Miguel Oliveira se v pátek zranil. Zlomil si klíční kost a už je doma v Portugalsku po operaci. Danny Kent startoval hodně zezadu, během závodu zajel do boxů, pak se sice vrátil na trať, ale skončil se ztrátou poslední, tedy 29.

V závodě se objevil Steven Odendaal, který jel v týmu AGR a tuto šanci dostal za odměnu, protože v šampionátu CEV se právě v kubatuře Moto2 stal šampionem. Myslela jsem, že to má jako divokou kartu, ale u jeho jména nic takového napsané není. Nejsem si jistá, ale asi pojede v týmu až do konce sezóny. A možná i pojede v týmu příští rok. Já bych mu to moc přála, Steve mám ráda, je to velký sympaťák a navíc jeho partnerkou je česká slečna :-)

Na divokou kartu jeli Alan Techer a Tetsuta Nagashima. Nagashimu hodně sleduju, jezdí také v CEV, protože je členem akademie týmu Ajo.

V šampionátu je to opravdu hodně těsné, protože Johann Zarco má 202 bodů, Alex Rins má 201 bodů. Sam Lowes je za nimi s 162 body. Ano, je to ztráta, ale stále pro něj nic není ztraceno. A znáte to, dva se perou, třetí se směje. Čtvrtý je v šampionátu Thomas Lüthi s 154 body, pátý Franco Morbidelli má 141 bodů, šestý Takaaki Nakagami má 135 bodů, sedmý Jonas Folger má bodů 133. Teoretickou šanci na titul má stále i Hafizh Syahrin, který má 103 bodů. Ve hře je stále ještě 100 bodů.

Následují 3 týdny přestávky, kdy se vše přesune do Asie a Austrálie. 16. října se jede v Japonsku, 23. října se jede v Austrálii, 30. října se jede v Malajsii. A to tedy znamená, že 3 týdny za sebou budeme velmi brzy vstávat.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře