VC České republiky 2016: neděle (2. část)

3. září 2016 | 21.45 |
› 

IMG_1964Po všech těch peripetiích jsme se tedy konečně dostali na okruh. Najít místo bylo trochu těžké. Nejen kvůli tomu, že všude bylo hodně lidí, ale hlavně kvůli tomu, že lilo jako z konve a všude bylo hrozně mokro a bláto (stejně jsem do toho později vletěla a umazala si boty a kalhoty). Holky se od nás odpojily a šly si hledat nějaké místo, my jsme jen popošli ke kraji tribuny a zůstali jsme na chodníku. Jít dolů totiž fakt v té chvíli nebyl nejlepší nápad.

Začal závod Moto3. Já byla totálně mokrá a to přesto, že jsem měla pláštěnku. Teda, pláštěnka mě naštěstí ochránila, ale jinak jsem měla úplně mokrý ruce a byly úplně svraštěný (to znáte, když jste dlouho ve vodě, tak se kůže na rukách scvrkne). Z kapuce pláštěnky mi tekla voda na obličej a na brýle. Ale jinak jsem byla úplně v pohodě :-D Vždyť se přece rozjely Moto3 a já držela palce Bradovi. Nebyl čas si na cokoliv stěžovat.

Řeknu vám jednu věc. Jak jsem je všechny viděla na tý mokrý trati, tak jsem o ně měla normálně strach. Jako vážně.

Během závodu mi spadlo několik pušek. Francesco Bagnaia a Darryn Binder. Proč jen mě to u Darryna nepřekvapilo? Závod v Rakousku dokončil, takže se přesně dalo čekat, že ten další nedokončí. To je totiž letos jeho styl. Jeden závod dokončí, ten následující ne. A takto pořád dokola. No a na Brno zrovna připadalo nedokončení. A tak se taky stalo.

Na první místo se postupně dostal Brad. Já jsem totálně nechápala, co to vyvádí a říkala si, ať se zklidní a neblbne. Vždyť on zas není až tak dobrý na vodě. Náskok ale začínal být docela slibný. A já byla nervózní. 

Pohádka nemá moc hezký konec. Brad spadl. Naštěstí ne před náma. Jeho první DNF v této sezóně. Pořád má v šampionátu slušný náskok a dalo se čekat, že někdy nějaké DNF přijde. Škoda, že to bylo zrovna v Brně. 

Do čela se tak najednou posunul John McPhee. Tomu to taky na vodě většinou jde. Ale nějak se mi nechtělo věřit, že by to mohl dotáhnout až k vítězství.

Když jsme dorazili na okruh, tak jsem říkala, že teda asi vyhraje Pawi, který letos vyhrál už dva závody na mokru. Kolem mě ostatní přikyvovali. On teda startoval až ze třetí desítky, ale na mokru pro něj nic není nemožné. No a najednou byl už třetí. A najednou bum! Pád! Jestli mě něco překvapilo, tak to bylo tohle.

John McPhee si opravdu pro to vítězství dojel a my poprvé na okruhu slyšeli britskou státní hymnu. Já jsem ráno říkala, že nás teda asi čeká den plný zajímavých a nečekaných vítězů, ale tohle mě dost překvapilo. 

Pro skvělé druhé místo si dojel Jorge Martín. A třetí byl Fabio Di Giannantonio. Takže jsem nakonec byla se stupněmí vítězů spokojená.

Výborně jel Jakub Kornfeil. Tomu voda vždycky svědčí. Bojoval parádně a nakonec z toho bylo 6. místo :-) Mě udělal obrovskou radost Bo Bendsneyder, který byl 7.

Vše se začalo pomalu chystat na Moto2. My měli hlad, tak jsme se rychle chtěli dostat na nějaké jídlo. Jenže všude mokro a bláto, tak jsme museli jít opatrně. Všude hrozné fronty. Hranolky, které jsem si chtěla koupit, už neměli. Takže jsem si musela dát něco jinýho. Jsem měla totálně mokré ruce a nebylo se do čeho utřít, protože všechno bylo mokré, tak jsem se bála, že dostanu nějaké jídlo v papírovém obalu. To by opravdu nebylo nejlepší :-D Naštěstí to balili do alobalu. 

Ze závodu Moto2 nemám vůbec nic. Stáli jsme totiž u stánku, na chodníku, v lijáku. Před náma plno lidí a nebylo nic vidět. Ani na trať, ani na obrazovku. Akorát jsem teda stihla pochytit, že se do čela dostal Jonas Folger a že Johannovi se to nějak nedaří.

Snažila jsem se vykukovat mezírkou mezi lidma, ať vidím aspoň kousek a něco málo jsem teda alespoň zahlídla. Před náma v zatáčce spadl Nakagami. Neviděla jsem to. Jen jsem viděla lidi, jak křičí a ukazují tam. Pak jsem tam mrkla. To už byl na zemi. O chvíli později na druhé straně tribuny spadl Luca Marini. To jsem neviděla vůbec. Ani jsem nějakou dobu vlastně vůbec netušila, kdo to byl.

Na závěrečná kola jsme se posunuli někam, kde už bylo víc vidět. To jsem tedy teprve pořádně viděla pořadí. A taky byla zděšená, protože Sandro tam bojoval o Top 5. To by byl jeho sezónní výsledek. Jenže v závěru to přišlo. Sandro při předjíždění soupeře spadl. Já se až doma, když jsem si pečlivě četla všechny výsledky, dozvěděla, že tím soupeřem byl Mattia Pasini. Ten nakonec dojel na 4. místě. To je škoda, že mě to na okruhu nějak minulo, mohla jsem jeho místo náležitě ocenit.

Sandra teda škoda neskutečná. Já byla tak strašně zklamaná.

Zklamání mi aspoň trochu vynahradil Jonas Folger, který to dotáhl k vítězství. Teda, já měla fakt velkou radost, ale tu jsem před ostatními nedávala najevo. Uvnitř sebe jsem se ale radovala hodně.

Druhý byl Rins, třetí Sam Lowes, který konečně po několika výpadcích zas dojel do cíle.

Super závod pro kluky z Leopardu, oba byli v Top 10.  Anthony West, který jel na divokou kartu v českém týmu Montáže Brož (a asi na tři roky staré motorce) to vytáhl na 10. místo! Jemu ten déšť vysloveně pomohl.

Johann Zarco se nakonec dostal na místo 11., takže aspoň bral nějaké body. 

Škoda, že jsem pořádně výsledky nevěděla hned na okruhu. Mohla jsem slavit sezónní maxima některých mých oblíbenců. Xavi Vierge byl 12., což je mega.

IMG_1963
                           Počasí nic moc, ale všichni už se těšili na start MotoGP

V závěru Moto2 už přestávalo pršet. V přestávce před MotoGP přestalo pršet úplně. Trať osychala, tribuna osychala. Dokonce bylo možné si na zem dát igelit a sednout si. Ale bylo docela chladno. Nicméně už nepršelo. Dal se očekávat hodně zajímavý závod.

Ale že bude až tak zajímavý, to jsem nečekala. Lidi, ten závod byl naprosto parádní. Užila jsem si každé jedno kolo.

Vlastně ani nejsem schopná napsat o všem, co se tam dělo. Možná bych se mohla vyjádřit ke každému jednomu jezdci. Ale bude to dlouhý. Nevadí?

Když jsem si ve čtvrtek v pitlane fotila Calovu motorku (jéé, Calova motorka je tady, no, tak si ji teda vyfotím), tak jsem teda absolutně netušila, že by to mohla být v neděli motorka vítězná. Fakt ne. Cal byl neuvěřitelný. Vlastně to vůbec nevypadalo, že pojede na vítězství nebo jenom stupně vítězů. Pohyboval se tak někde v půlce pole. Když začal předjíždět jednoho soupeře za druhým, tak jsem říkala, že Cal to ještě vyhraje, ale smála jsem se. Ne, nemyslela jsem to vážně. Jenže mu se to povedlo. Když se dostal na první místo, tak jsem teda hodně držela palce. Byla jsem z toho fakt nervozní. Bála jsem se, že to někde zahodí (protože známe Cala) a to by znamenalo, že vyhraje Rossi a to jsem nechtěla, protože lidi by zbořili celý okruh.

No a Cal to fakt dokázal. Bomba. Paráda.

Rossi byl teda druhý a ten taky předvedl dobrou práci, když během závodu předjel hodně soupeřů. Třetí místo urval Marc Márquez.

IMG_1967
                                                  Žlutí byli ve svém živlu

Neskutečně nádherně jely oba motocykly Avintia. Já i moje sestra jsme na ně byly strašně pyšné. A vlastně, když to teď po dvou týdnech píšu, tak tu hrdost cítím stále. Loris Baz byl 4. a Héctor Barberá 5. To bylo v týmovém boxu oslav! :-) Nádhera. Až mě to dojalo.

Šestý byl Eugene Laverty, který jel taky bezvadně. Poslední dobou mu to fakt jde. Sedmý Danilo Petrucci byl asi taky spokojený. Osmý byl Andrea Iannone a teda během závodu to s ním vypadalo mnohem líp. Já myslela, že bude na bedně.

Od Mavericka se velký výsledek na mokru čekat nedal, takže P9 bylo celkem fajn. 

Překvapil mě 10. místem Rabat. Jeden z jeho nejlepších výsledků v letošní sezóně.

Yonny Hernández 11., no na tu hrůzu, že část závodu odjel na chvostu pole, to nakonec dopadlo ještě celkem dobře. 

Dani Pedrosa byl 12., tomu to teda totálně nevyšlo. Ale ten byl nějaký slabý celý víkend. Nevím, co se to s ním děje.

Pol Espargaró až 13. Ono obecně Španělům to prostě na mokru moc nejde. Ti, kteří jsou na mokru dobří, jsou spíš výjimky.

Někteří jezdci během závodu zariskovali a vzhledm k osychající trati zkusili zajet do boxů na výměnu motorky. Takže pořadí bylo trochu promíchané a někteří jezdci byli v poli, ale vlastně byli o kolo zpět. Takže jsem vůbec nevěděla, kolikátý je vlastně Stefan. Na obrazovku jsem blbě viděla, takže jsem si to ani nemohla přečíst. Vždy při průjezdu kolem nás jsem to počítala, ale jak se tam začali plést ti, kteří byli v boxech, tak jsem nevěděla, jestli jsou v pořadí nebo jsou o kolo za ním.

Musím vám říct, že Stefan měl fantastický začátek závodu. Byl 13. a bojoval tam s Rossim! Jsem na něj byla hrdá. Jenže pak se propadal. A byl až někde na 18. místě. Tak už jsem pomalu začala vzdávat šanci, že by před mýma očima bodoval. A to jsem si říkala, že když hrála v Moto2 Jonasovi německá hymna, že to třeba Stefana motivuje.

No, v cíli jsem teda čekala, jaké bude hlásit komentátor pořadí. Tak komentátor to hlásil a najednou... "...čtrnáctý Bradl..." No, ta má radost v té chvíli se ani nedá popsat. Já si výskla a poskočila radostí a se ségrou jsme si musely plácnout. 

Patnáctý byl Scott Redding. Od toho jsem teda čekala mnohem víc. Tomu většinou mokrý závody dost jdou.

No a bez bodů byl Álvaro Bautista a taky bohužel Jorge Lorenzo. Ten co tam takticky předváděl, to teda taky bylo něco. To nezvládli.

Technika zradila Doviziosa a Smithe, kteří závod nedokončili. No a taky Aleixe Espargara. Doteď nevím, jestli měl pád nebo ne. V nájezdu k nám totiž najednou byl vidět kouř a pak jezdec v modré kombinéze odcházel. Taky tam jeli hasiči. V oficiálních výsledcích je u Aleixe napsáno "odstoupil", nic o pádu se nepíše, takže asi to taky byla zrada ze strany techniky.

No, takže jsme si ten den poslechli podruhé britskou hymnu. Tentokrát žádná španělská nebo italská. Byla to jednou německá a dvakrát britská (my v sobotu v Rookies Cupu přeci jen tu španělskou slyšeli).

V autě cestou na okruh jsme se bavili o tom, kdo by mohl v těchto podmínkách vyhrát, ale Calovo jméno vůbec nepadlo.

Bohužel kvůli počasí musel být zrušen doprovodný program. Ten měl být podobný tomu, co jsme viděli loni. Tedy policejní ukázka, motocyklový kaskadér s dětskou motocyklovou školičkou, čestné kolo legend, průlet gripenů. Nic z toho se nekonalo.

Asi vám ani nemusím říkat, jak moc se mi nechtělo domů. Byly to nádherné čtyři dny a já ještě teď mám pozávodní depresi. Hrozně mi to všechno chybí, paddock, lidi v paddocku, jezdci, týmy, lidi z týmů, motorky, kamiony, ta atmosféra tam (to se prostě nedá slovy popsat, to se musí cítit), tribuny, okruh jako takový... Prostě všechno.

PS. Z neděle mám pouze 4 fotky a všechny jsou z doby před závodem MotoGP. V tom lijáku se mi vůbec nechtělo fotit, jsem byla ráda, že jsem :-D Teď zpětně si říkám, že to možná byla chyba. Ale fakt se to nedalo. A to jsem si ještě plánovala, že budu natáčet zahřívací kolo každé kubatury. V Moto3 jsme se akorát chystali k tribuně, tak nebyla šance, v Moto2 jsem byla u jídla, takže jsem zahřívací kolo vůbec neviděla. Zahřívací kolo MotoGP ale mám natočeno. Tak aspoň něco :-)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší