Yonny Hernández: Z ulic Kolumbie do MotoGP

2. srpen 2016 | 21.42 |
› 

yonny_2Úplnou náhodou jsem dnes narazila na tento rozhovor (Yonny sdílel odkaz na svém twitterovém účtu). Je to rozhovor z oficiálních stránek týmu Aspar, pro který Yonny Hernández závodí. Ten rozhovor je úžasný, doporučuju si ho přečíst, dozvíte se spoustu informací o Yonnyho závodních začátcích, dává vám to na něj pohled jako na člověka i jako na závodníka.
Nevím, jak moc je tady na blogu profláklé, že jsem jeho fanynkou. Ještě před pár měsíci jsem říkala, že mu začínám fandit, v žebříčku oblíbených jezdců už byl zařazen, ale s nějakými prohlášeními jsem byla opatrná. Teď už můžu oficiálně říct, že patřím mezi jeho fanoušky. A tento rozhovor mě v tom ještě více utvrdil.

Yonny Hernández Vega, který pochází z města Medellín, opustil svou zemi a rodinu a vydal se za svým snem. Přestěhoval se do Španělska a tam se účastnil místního malého šampionátu. Během několika let se Yonny dostal ze španělského šampionátu supermota a motokrosu až na vrchol motorsportu, do MotoGP. Jeho tajemství? Pracovat bez odpočinku, dokud nejsou jeho sny naplněny.

Jsi první Kolumbijec, který se účastní královské kubatury MotoGP. Jaká je motocyklová kultura ve tvé zemi?
V Kolumbii je to hodně jiné, protože tam není taková motocyklová kultura jako v Evropě. Fanouškovská základna se teď rozrůstá, protože já se účastním Mistrovství světa a lidé mě víc sledují. Jsem hrdý na to, že jsem jediný Kolumbijec a jediný Jihoameričan tady v Mistrovství světa. Dává mi to sílu a motivaci, abych se stále zlepšoval.

Co Kolumbie potřebuje k tomu, aby produkovala více závodníků? Pracuje se na tom?
Zde jsou městské okruhy, máme pouze jeden krátký okruh, který je v Bogotě a nemá standarty pro Mistrovství světa. Závodění tu není zakořeněno. Dítě, které jde závodit, si koupí svůj vlastní motocykl, líbí se jim to a chtějí se dál učit. Vlastně, já provozuji závodní školu, když skončí má závodní sezóna, ale tady to není stejné jako s výchovou mladých jezdců ve Španělsku.

Proč jsi začal závodit až ve 13 letech a ne dříve?
Pravdou je, že můj táta nikdy na motorkách nezávodil. Je to neobvyklé, ale nikdo v mé rodině kromě mého bratra nemá rád motorky. Mě se to líbilo už od dětství, ale asi až ve třinácti nebo čtrnácti jsem začal jezdit motokros. V Kolumbii jsem neměl šanci začít dřív.

Musel jsi opustit svou zemi a svůj kontinent ve velmi nízkém věku. Jaká byla na opuštění domova nejtěžší věc? Jak jsi našel změnu?
Bylo to velmi těžké, protože to znamenalo, že budu daleko od své rodiny, ale důvodem bylo, že jsem chtěl dělat to, co mě baví a co mě naplňuje. Začátek byl těžší, ale nyní žiju v Madridu, kde jsem už skoro osm let. Mám tam kamarády, mám rád to město a je to pro mě jako domov. Nyní je těžké se vracet domů, abych navštívil rodinu, kvůli kalendáři závodů. Jezdím tam každý rok hned, jak sezóna skončí.

Naštěstí jsme si jako rodina hodně blízcí. Moje máma teď začala navštěvovat některé závody a to se mi líbí. Vždy podporovali moje přání, že chci být tady a já jsem jim za to velmi vděčný.

Tvá závodní kariéra je trochu neobvyklá, udělal jsi docela rychlý přechod z motokrosu do okruhového závodění a potom jsi krátce na to debutoval v Moto2...
Je pravda, že věci šly rychle, protože jsem přišel do Španělska závodit v Supermotu v roce 2008, doma jsem vyhrál národní šampionát, a taky abych jel nějaké závody motokrosu. Někdo si všimnul, že můj styl je jiný - na supermotu jsem vždy koleno dostal až na zem a při motokrosu jsem vždy nechal jednu nohu trčet, takže mi řekli, že by mi seděly silniční motorky. Tak jsem to zkusil v šampionátu v Madridu a vyhrál jsem s velkým rozdílem. Potom jsem dostal nabídku do Španělského šampionátu a při svém první závodě jsem se dostal na stupně vítězů. Ze sedmi závodů jsem získal čtyři pódiová umístění a v dalších třech závodech jsem havaroval, když jsem byl na dobré pozici. Na konci sezóny jsem dostal nabídku na přesun do Moto2 v Mistrovství světa a bylo to.

yonny_1

Pomyslel sis někdy, že se tak brzo dostaneš do MotoGP?
Je pravda, že všechno se stalo velmi rychle. Možná mi Bůh dal talent, abych byl v MotoGP, ale někdy platím za to, že mám málo zkušeností, jako jsme už několikrát tuto sezónu mohli vidět. V závodech flag-to-flag nebo s určitým druhem nastavení jsem schopný bojovat proti jezdcům jako je Valentino Rossi, devítinásobný mistr světa, a dalším, kteří závodí už od svých pěti let, na dobrých okruzích, v konkurenceschopných závodech... Moje rodina se mě někdy ptá, jak můžu závodit na takové úrovni, když jsem ještě před čtyřmi lety závodil v ulicích Kolumbie.

Takže jak dorovnáváš nedostatek zkušeností?
Prostě tvrdě pracuju, tvrdě trénuju a snažím se získat zkušenosti, které mi chybí. Závodník, jakým jsem dnes, není ten samý jako před třemi lety. Hodně jsem se naučil od svých soupeřů, ze závodů, z mých vlastních chyb, z práce s týmem, z telemetrie, ze sledování videí... Všechno se seběhlo tak rychle, získal jsem tolik informací najednou, ale zvládáme to. V MotoGP je 21 jezdců a jsme těmi nejlepšími na světě. Jsem hrdý, že si to můžu myslet a můžu to říct a vždy děkuji Bohu za tuto příležitost, kterou mi dal.

V polovině této sezóny, jak rok 2016 zatím hodnotíš?
Měli jsme hodně smůly. Zatím to je v MotoGP má nejnáročnější sezóna, protože věci nejdou tak, jak bychom chtěli. Pracuju hodně, jsem konkurenceschopný v trénincích, ale něco se vždy stane při závodě a to znamená, že nejsme tam, kde bychom měli nebo chtěli být.

Bez pochyby jedním z největších momentů v MotoGP pro tebe bylo, když jsi vedl závod v Assenu. Jaké to bylo? Úžasné?

Cítil jsem se normálně. Možná to zní divně, ale nepřemýšlíte o ničem, soustředíte se na jízdu. Vše, na co jsem myslel, bylo, abych se soustředil na tabuli na boxové zídce, na můj jízdní styl, na to, abych udržel svůj rytmus. Neměl jsem nejlepší start, ale začal jsem předjíždět ostatní a když jsem se dostal dopředu, cítil jsem, že mám dobré tempo a že můžu uniknout. Rozhodl jsem se udržovat stejné tempo a potom, když začalo znovu pršet, tak jsem se pokusil trochu stáhnout zpět, ale nebylo to dost a já jsem havaroval. Myslím, že jsem mohl získat pódium, téměř určitě.

Jaký je Yonny Hernández jako závodník?
Jsem velmi agresivní závodník, ale postupem času jsem se naučil být klidnější. Jsem závodník, který je připravený riskovat, ale pouze tehdy, pokud si myslím, že musím.

Jaké to pro tebe je, pracovat s čtyřnásobným mistrem světa Jorge Martínezem Asparem?
Jorge je pro mě důležitou podporou, protože mi vždy dává dobré rady, má hodně zkušeností, je to mistr světa. Je vždy dobré, když máme v boxu někoho, jako je on. V tomto týmu jsem se hodně naučil a podporují mě v těžkých časech. Společně jsme jimi prošli a já myslím, že je důležité, že lidi se k vám v těžké situaci neotočí zády. To je něco, čeho si vážím. Proto bych jim chtěl dát nějaký důvod k oslavě; v to velmi doufám.

Co si myslíš o boji o titul v MotoGP?
Márquez vypadá velmi vyzrále v této sezóně, zejména v přístupu k závodům. Není takový, jaký byl v minulosti, kdy chtěl vyhrát všechno. Nyní, když skončí druhý, tak skončí druhý. A pak stále se dějí věci jako v Německu, kde vyhrál velmi náročný závod. Tato sezóna, se změnou pneumatik, bylo tu hodně pádů od začátku sezóny a také nějaké napínavé závody. Jsme v polovině sezóny a i když má Márquez náskok, šampionát je stále velmi otevřený.

Vidíš sám sebe na továrním stroji v budoucnu?

Ano, to je to, o čem sním a doufám, že se to jednou změní ve skutečnost. Obecně, každý sen, který jsem si stanovil, jsem nakonec dosáhnul a tohle je můj dávný sen a já doufám, že ho naplním. Největším snem je stát se jednoho dne mistrem světa.
 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře