Shrnutí sezóny 2015/2016

1. duben 2016 | 15.54 |

51Rozhodla jsem se napsat shrnutí letošní sezóny ve skocích na lyžích. Proč? Protože skoky jsou mým nejoblíbenějším zimním sportem a protože letos jsem si tu sezónu hodně užila. A také byla prostě skvělá a já se k tomu musím vyjádřit. Tento článek tady je i v angličtině a to pro mé twitterové kamarády, kteří by si česky moc nepočetli. Díky nim byla ta sezóna ještě lepší. Vždycky je super, když můžete sdílet něco, co vás baví, s ostatními, nejlépe pak těmi, které to baví také. A je jedno, jestli osobně nebo na dálku. Pro mé české čtenáře je určen tento článek :-)

Přemýšlela jsem, jak tento článek uspořádat, aby to mělo hlavu a patu. A myslím, že nejrozumnější bude, rozdělit to podle jednotlivých týmů, tedy zemí.

A asi začnu hned Českou republikou. Naši si nevedli úplně špatně, ale určitě to nebylo ani dokonalé. Nejlepším byl opět Roman Koudelka, avšak jeho výsledky byly jako na horské dráze. V jednom závodě byl v top 10, v dalším se třeba vůbec nedostal mezi bodovanou třicítku. Musím ale vypíchnout jeho vítězství z Wisly. To byl noční závod. Já už po prvním kole tušila, že by se mohl dostat na stupně vítězů, ale on dokonce vyhrál! To byl opravdu skvělý závod. V celkovém pořadí Světového poháru nakonec skončil 11., do desítky neměl daleko. Je tu super výsledek, ale na druhou stranu trošku škoda. Minimálně na začátku příští sezóny bude muset skákat kvalifikaci. Chtěla bych pochválit Tomáše Vančuru. Ten se sice zúčastnil pouze několika závodů SP, dohromady získal pouze 3 body, ale je to talent budoucnosti! On se v sezóně pohyboval hlavně v Kontinentálním poháru, ale tam se mu opravdu velmi dařilo. Dvakrát stál na stupních vítězů (z toho jednou vyhrál), několikrát neměl ke stupním vítězů daleko. V Kontinentálním poháru skončil na celkovém 7. místě. Ráda bych také zmínila další mladé talenty z Kontinentálního poháru, kterými jsou Vojtěch Štursa a Viktor Polášek. Tyhle kluky byste měli sledovat!

Pokračujeme mým milovaným Finskem. Finové jsou bohužel stále v krizi a bylo to znát i letos. Ani si nedovedete představit, jak mě to trápí. Když se nějaký Fin kvalifikoval do závodu, tak už to jsem slavila. A to je smutné. Přála bych si je vidět tam, kde patří. To znamená na čele, aspoň v top 15. Několik hezkých výsledků se ale objevilo. Lauri Asikainen byl 7. v Lillehammeru. To jsem začala věřit, že se blýská na lepší časy. Ale bohužel. Lauriho forma pak šla hodně, ale opravdu hodně dolů. I tak ale v pořadí Světového poháru zůstal nejlepším Finem. Jenže se 42 body na 48. místě. Chápete to? Nejlepší Fin je až 48. Už jsem chtěla napsat, že Ville Larinto měl dobrou druhou půlku sezóny, jenomže jsem se podívala do výsledků. A teď to na mě působí ještě hůř než jak to vypadalo během sezóny. Ville získal 14 bodů. Všechny v jednom jediném závodě. Tak to už je opravdu pořádná krize. Janne Ahonen se také pokoušel zapojit do závodů, ale zastavila ho nemoc.

Nevím, co se děje s Jarkko Määttäem, pro mě největší talent finského skoku za poslední roky, ale také mu to teď vůbec nejde. A kam zmizel Olli Muotka?

Od příštího roku budou mít Finové nového trenéra. Poprvé v historii finského skoku nebude jejich hlavním trenérem Fin. Bude to Rakušan. Ale bude to mít hodně těžké. Nevím, jestli s touto situací něco udělá. To je opravdu běh na dlouhou trať.

Finové mě trápili, tak aspoň, že má další oblíbená země, mi dělala radost. Norsko. Kluci byli výborní! Ti mladí kluci si mě získali opravdu rychle. Johann Andre Forgang, Daniel Andre Tande, Joachim Hauer. Jsou vážně dobří. Hrdinou sezóny je pro mě Kenneth Gangnes. Už jsem o něm psala v několika článcích, ale musím to říct ještě jednou. Stal se mým oblíbeným závodníkem už někdy v roce 2008 (a krátce na to jsem o něm také začala psát tu fan fiction). On byl pro mě vždycky tím velkým norským talentem. On byl pro mě tím, kdo jednou nahradí Bjoerna Einara Romoerena v pozici mého skokanského idola. Jenomže Kenneth se zranil. Dlouho bojoval se zraněnými koleny. Už jsem se bála, že ukončí kariéru. Že to bude zmařený talent. A bylo mi z toho smutno. Ale on se dokázal pomalu vrátit. Občas se objevoval v Kontinentálním poháru, v Letní Grand Prix. Letos vtrhl do Světového poháru a myslím, že ani on nečekal, že by se mu mohlo takhle dařit. On se letos stal tím nejlepším Norem ve Světovém poháru. Jsem na něj velmi hrdá. 

43

A je tu další země, jejíž skokany mám opravdu velmi ráda. Tou zemí je Slovinsko. Loni (= v sezóně 2014/2015) jsem byla velmi zklamaná, když Peter Prevc prohrál souboj o Velký křišťálový glóbus. Takže letos jsem mu držela palce, aby to Freundovi vrátil. A ono se to povedlo! Peter byl letos neskutečný. Mám z něj velkou radost a smekám před ním. Vyhrál všechno, co se dalo. Stal se šampionem Turné čtyř můstků, vyhrál individuální zlatou medaili na mistrovství světa v letech na lyžích, vyhrál Světový pohár. Také byl nejlepší v pořadí Světového poháru letů na lyžích. Za celou sezónu získal rekordní počet bodů (překonal tak rekord Gregora Schlierenzauera ze sezóny 2008/2009). Během sezóny vyhrál 15 závodů, což je rekord. Peter a jeho bratr Domen (kterému je stále pouze 16 let) se postarali o další rekordní zápis. Poprvé v historii totiž stáli na stupních vítězů dva bratři. Stalo se to v Engelbergu a Sapporu. V obou případech byl Peter první, Domen druhý. 

28

Já musím samozřejmě zmínit svého velkého idola Roberta Kranjece. Ten mě několikrát v sezóně velmi mile překvapil. Začátek sezóny měl hodně špatný, ale ve druhé půlce sezóny se cosi zlomilo a najednou to šlo. Dvakrát letos vyhrál, několikrát byl na stupních vítězů. Tohle jsem před sezónou opravdu nečekala. Já se bála, jak jeho sezóna bude vypadat, zvláště poté, co si v létě zlomil ruku.

Musím říct, že Rakušani už nepatří mezi ty moje top, jako tomu bylo před pár lety. Takže letos jsem prostě fandila spíš proti nim. Jednomu Rakušanovi ale fandím hodně, tím je Manuel Fettner. A náš komentátor ho měl celou sezónu tendenci podceňovat a když se Manuelovi povedl závod, tak z toho byl překvapený (myslím ten komentátor). Já teda překvapená nebyla, věřím tomu, že je Manuel dobrý. Já měla vždycky z jeho výsledků radost. Také jsem letos zjistila, že fandím Manuelu Poppingerovi! 

Ani Němci nepatří mezi mé oblíbence. Jednoho mám ale hodně ráda. A to Andrease Wellingera. Doufala jsem, že poté, co loni musel celou sezónu kvůli zranění vynechat, se letos dostane tam, kam patří. No, nebyla to pro něj jednoduchá sezóna. Neříkám, že to byla úplně špatná sezóna, několikrát byl v top 10, ale závěr sezóny už mu moc podle představ nevyšel.

Švýcarský skok taky není v nejlepší formě. Nevím, co se bude dít, až Simon Ammann ukončí kariéru. Vždyť tam nemá žádného pořádného nástupce! To je docela smutný pohled. Simon letos nebyl špatný, ale něco tomu chybělo. Telemark.

Překvapili mě letos Japonci. Kasai, Ito, Takeuchi, ti byli letos nejlepší. V týmových soutěžích pro mě vždy byli černým koněm závodu. Noriaki Kasai je prostě nezničitelný! V Planici překonal magický počet 500 startů ve Světovém poháru! Chápete to? A víte co? Nechal se slyšet, že prý šestka je hezké číslo a on chce dát 600 startů! A to je mu prosím 43 let. On je prostě opravdu neuvěřitelný. Respekt.

11

Potěšili mě Francouzi. U nich se nedá čekat útok na top 10, ale Vincent Descombes Sevoie si držel svůj standard a téměř pravidelně bodoval. Mě mile překvapil Ronan Lamy-Chappuis. Já ho mám ráda a tak jsem měla radost, když i on dokázal brát body. 

Poláci mě trošku zklamali. Zejména od Kamila Stocha jsem čekala víc, než co opravdu předvedl. 

Na krizi to vypadá také v Rusku a Itálii. Vlastně tady není vůbec nic, co bych mohla vyzdvihnout, o čem bych mohla psát.

Pochválit musím Mackenzieho Boyd-Clowese. Mám ho čím dál tím radši. A nejen proto, že je vtipný na Twitteru. Letos měl opravdu dobrou sezónu, několik skvělých skoků a dobrých výsledků. Jako jediný Kanaďan je schopný objíždět Světový pohár. Trénuje společně s Američany. Ti také neměli jednoduchou sezónu. Vlastně, jak tak na to koukám, tak za celou sezónu dokázal bodovat jenom Kevin Bickner a získal 1 bod.

Ve Světovém poháru se také občas objevovali Kazaši nebo Korejci, ale nikdo z nich nebodoval a já vlastně nevím, co bych o nich měla psát. Také Světový pohár opět absolvoval jediný Bulhar Vladimir Zografski. Ten pár bodů získal.

Já vím, že bych mohla psát i o ženském Světovém poháru nebo o mužském Kontinentálním poháru. Ale nevím toho tolik, jako o mužském Světovém poháru. Také jsem se mohla víc rozepsat o této sezóně, protože těch témat bych si několik asi našla. Ale to už by nebylo na jeden článek, ale rovnou na knihu! :-D

Sezóna to byla vážně skvělá, já jsem si ji moc užila. Od té doby, co sleduju skoky, to byla z mého pohledu snad ta nejlepší sezóna. Už se těším na příští. A taky doufám, že si konečně splním jeden z mých snů, tedy, že se konečně na nějaký závod vydám osobně. Ještě nikdy jsem totiž na žádném závodě nebyla. Vlastně ještě nikdy jsem ani nebyla u žádného můstku. To musí být krásný a nezapomenutelný zážitek.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře