Moji dávní hrdinové (4. část)

6. duben 2016 | 16.11 |
› 

Rozhodla jsem se napsat ještě jednu část. Jsou totiž sporty, ve kterých jsem dřív měla několik velkých idolů a ráda bych se tady na blogu o nich zmínila. Není to ale ani motorsport, ani to nepatří mezi zimní sporty. Tak jsem si řekla, že tedy ještě jeden článek. Ten už ale bude kratší než ty tři předešlé. To slibuju. Jsou to sporty, které aktuálně sleduju hodně okrajově, spíš výjimečně. Alespoň se ale snažím být v obraze a sledovat novinky nebo výsledky. Ale to víte, nelze to všechno prostě stíhat. Těmi sporty jsou atletika, cyklistika a tenis. Vlastně bych tam ještě mohla přidat čtvrtý sport a to plavání. Ale to je opravdu velmi okrajově. Dívám se jenom, když je mistrovství světa nebo olympiáda. A to ještě ne na všechno.

Takže tím plaváním hned začnu, protože to bude nejrychlejší. Jako prvního jsem si oblíbila Michaela Phelpse. Proč? Protože byl nejlepší :-D Mezi ženami tedy absolutně netuším. Spíš to mám tak, že jak mezi muži, tak i mezi ženami, když se na nějaký závod koukám, tak si většinou někoho najdu až během závodu a tomu fandím :-D

V cyklistice se mými oblíbenci stali Alejandro Valverde a Alberto Contador. Oba mají za sebou distanc za doping, ale kdo v cyklistice nemá, že. Těmhle dvěma prostě fandím. Vlastně, závodí ještě Valverde? Dlouho jsem o něm neslyšela (no to se není co divit, když na cyklistiku poslední dobou kašlu). 

V tenise jsem měla takové své čtyři největší idoly. Těmi byli Roger Federer, Andy Roddick, Mario Ančić a Juan Carlos Ferrero. Už mi tam z nich zbyl jenom ten Federer. To je můj největší tenisový idol a prostě nikdy nikdo ho nepřekoná. Ti zbývající tři mi na kurtech hodně chybí. Po jejich odchodu už to pro mě není to, co to bývalo a na tenis poslední dobou taky docela kašlu. Jenom, když se hraje nějaký grandslam, tak si to v televizi pustím. Letos bude olympiáda a na ten turnaj se rozhodně chystám dívat (i když nevím, jak to bude časově vycházet). Pak jsem si taky hodně oblíbila Lleytona Hewitta. Jenže ten po letošním Australian Open už taky skončil. Pak jsem si oblíbila Jarkko Nieminena (protože Fin a protože v jednom videu, které jsem před časem viděla, byl vtipný). No jo, jenomže i Jarkko už pověsil tenisovou raketu na hřebík. Takže už tam mám vážně jenom Federera. To je špatný.

Mezi ženami jsem mívala ráda Justine Heninovou a Amélii Mouresmovou. I tyhle dvě dámy už ukončily aktivní kariéru.

Ve čtyřhře jsem měla vždycky ráda bratry Bryanovy. Ti naštěstí ještě hrají.

Dostáváme se k atletice. Tam je samozřejmě velké množství různých disciplín. Vždy jsem se snažila v každé si najít nějakého toho oblíbence. Někdy se to dařilo, někdy ne. Třeba disciplíny jako hod kladivem nebo diskem nebo vrh koulí mě nikdy nelákal, takže jsem tam měla nějakého velkého favorita pouze výjimečně.

Stejně tak u běhů na dlouhou trať. To mě totiž nikdy nebavilo. 

Asi jako všichni Češi, i já fandila Romanu Šebrlemu a Tomáši Dvořákovi. Také si ještě pamatuju Jana Železného

Když jsem se tedy více rozkoukala, tak jsem si snažila najít své favority. Jak už jsem řekla, tak v kladivu a kouli jsem favority vlastně nikdy neměla, a to jak v ženské kategorii, tak té mužské. Vlastně mezi ženami bych mohla u vrhu koulí jmenovat Valerii Vili, té jsem vždycky přála medaili. Pár oblíbenců jsem ale měla v disciplíně hod diskem. Byli to Virgilius Alekna a Gerd Kanter

Mou oblíbenou disciplínou se stal hod oštěpem. A nejen proto, že jsme tam měli výborného českého sportovce, ale prostě nějak mě ten oštěp zaujal sám o sobě :-D Tero Pitkämäki se stal mým idolem a je jím dodnes. Také Andrease Thorkildsena jsem si velmi oblíbila. Mezi ženami to asi byla Barbora Špotáková. Přeci jen, atletiku jsem víc začala sledovat, když už ona patřila mezi skvělé oštěpařky, takže to asi byla ona.

Ve skoku do výšky byl mým prvním oblíbencem asi Tomáš Janků. V této disciplíně jsem měla více oblíbených žen než mužů. Mou velkou oblíbenkyní byla Tia Hellebaut. Také jsem vždycky měla ráda Blanku Vlašićovou a Ruth Beitia.

Skok o tyči vždy patřil mezi mé oblíbené disciplíny. Stejně je to zvláštní, že si člověk některé disciplíny oblíbí víc než ty ostatní. U mě tedy jasně vládnou oštěp a skok o tyči. Mezi muži jsem měla dva takové velké idoly. Těmi byli Brad Walker a Steve Hooker. Hlavně ten Steve, to byl jednu dobu obrovský idol. Dále jsem měla ráda Tima Lobingera, Danny Eckera, Björna Otta. Mezi ženami jsem měla ráda Moniku Pyrekovou (mám takové podezření, že prvotní impulz, proč jí fandit, byl ten, že se jmenuje stejně jako já :-D ). Také jsem docela měla ráda Elenu Isinbaevu. No a naši Kateřinu Baďurovou

Ve skoku do dálky to byl asi Nelson Evora a také Sebastian Bayer. Z mimoevropských sportovců vážně nevím. Mezi ženami to byla asi Naide Gomes.

Velkého idola jsem ale měla v trojskoku. Tím byl Christian Olsson. I ten Evora se objevoval v trojskoku, tak jsem ho podporovala. A docela jsem si oblíbila i Mariana Opreu. Ale proti Olssonovi jsem prostě neznala bratra. To byl můj idol číslo jedna. A myslím, že v trojskoku (a skoku do dálky) už nikdy nebudu nikomu fandit tak, jak jsem fandila jemu. Mezi ženami jsem měla ráda Hrysopiyi Devetzi.

Co se týče víceboje, tak tam to byli již zmínění Šebrle a Dvořák. Mezi ženami vlastně ani nevím, jestli jsem někdy měla nějakou velkou oblíbenkyni.

V běžeckých disciplínách jsem vždy měla ráda Jamajčany. Mým prvním oblíbencem byl Asafa Powell. Poté se objevil Usain Bolt. Na čtvrtce jsem vždy měla ráda Jeremy Warinera. Běhy na dlouhé tratě jsem moc neřešila, i když Kenenisa Bekele byl ten, kterému jsem vždy přála. Na překážkách jsem zase vždy fandila Felixi Sánchezovi.

Mezi ženami jsem měla ráda Kim Gevaert, na překážkách sestry Kallurovy. Jestliže mezi muži preferuju Jamajčany, tak mezi ženami naopak Američanky. A fakt nevím proč. Prostě to tak je. Mezi mé favoritky vždy patřily Sanya Richards a Allyson Felix. Na dlouhé tratě jsem pak fandila Etiopankám Meseret Defar a Tirunesh Dibaba

Tak. Doufám, že to je všechno. Že jsem to tak nějak shrnula a dává to smysl, protože jsem u psaní článku často klikala na wikipedii a hledala výsledky z minulých let a podle toho hledala jména, kterým jsem fandila. Bála jsem se totiž, že bych na někoho mohla zapomenout a z hlavy bych to prostě všechno nedala. 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář