Moji dávní hrdinové (3. část)

29. březen 2016 | 18.13 |
› 

Vážně jsem si myslela, že tento článek bude jenom na dvě části. Jak naivní představa to byla! Najednou se z toho stal jakýsi seriál na pokračování. Pomohlo mi to si ale uvědomit jednu zásadní věc. Sportovní přenosy sleduju už opravdu spoustu let, jak jsem na to zvyklá, tak mi ani nepřijde, že už je to tolik let a prostě to beru automaticky. Tyto články mi také pomáhají si připomenout ty své fanouškovské začátky, své první idoly. Někteří z nich už dávno ukončili svou kariéru, někteří ale naopak stále ještě pokračují. Někteří z nich velice úspěšně, někteří už méně. Ale tak to prostě chodí.
Tento článek se tedy zaměří na zimní sporty. Ty jsem víc začala sledovat na začátku roku 2006. Velice přelomovým obdobím pro mě byla olympiáda v Turíně. To také byla první olympiáda, kterou jsem opravdu pečlivě sledovala. Olympiádu v roce 2002 jsem sledovala jen tak trošku (hlavně trojté salto s pěti vruty, to byl v tom roce prostě hit :-D ). Ale až v roce 2006 jsem začala zjišťovat, jaké všechny zimní sporty existují.

Je ale pravda, že o skocích na lyžích jsem věděla už dříve. Ale nikdy to nijak extrémně neprožívala. To se děje až v posledních letech. Nepamatuju si, kdo byl tím mým úplně prvním oblíbencem. Asi jsem fandila Jandovi, protože tomu se v té době dařilo a Češi z toho byli paf. On vlastně ještě předtím než byla olympiáda, tak vyhrál Turné čtyř můstků. To si pamatuju docela živě. Jak měli s Janne Ahonenem stejný počet bodů a já vtipkovala, jak jim teď rozdělí to auto, které bylo určené pro vítěze, když vítězové jsou dva. Smála jsem se, že jeden dostane volant, druhý kola. To ani není možné, že už je to tak dávno. Já si to stále živě pamatuju. 

Abych se ale vrátila k těm oblíbencům. Přála jsem našim, nikoho jiného jsem vlastně v té době ani neznala. Pamatuju si ale, že tomu Ahonenovi jsem to tenkrát na T4M přála stejně tak jako Jandovi. Jinak, co se týče Finů, tak k některým z nich jsem měla velmi dlouho negativní postoj. Nějak se to ale časem zlomilo a teď určitě nikomu z vás nemusím říkat, jak velkou slabost pro Finy mám. Jeden mezi nimi ale vyčníval a toho bych mohla považovat za jednoho ze svých dávných hrdinů. Arttu Lappi. Kluk se zářivým úsměvem. Pak jsem si také oblíbila bratry Hautamäki, následoval Kalle Keituri. A pak takové dva exempláře :-D Jedním z nich je Ville Kantee (který má narozeniny ve stejný den jako já). Moc si ho teda skákat nepamatuju, ale pamatuju si jeho hudební skupinu :-D Nejprve si říkali Vieraleiva Tähti, později The Kroisos. Dokonce vydali album :-D Jako nedá se to považovat za nějaký hudební zázrak, ale v pubertě jsem ty písničky poslouchala a jak jsem právě zjistila, tak je mám stále v počítači. Asi si je pustím :-D

Tím druhým exemplářem je Akseli Kokkonen. Napůl Fin, napůl Nor. Vždy na mě působil, že je to blázen. A takový já ráda :-D 

Hodně jsem si hned, jakmile jsem začala skoky sledovat, oblíbila Rakušany a Nory.

Rakušanům aktuálně fandím jen trochu (z celého týmu mám ráda jenom dva), Norům ale fandím stabilně. Letos si mě ti jejich mladí kluci fakt získali. Ale to sem teď nepatří. Takže, z těch Rakušanů a Norů, které jsem si tenkrát oblíbila, by tu měla zaznít jména Thomas Morgenstern, Andreas Kofler, Wolfgang Loitzl, Andreas Widhoelzl, Martin Koch, takže by se vlastně dalo říct, že celý jejich národní tým :-D Pak se objevil mladík Gregor Schlierenzauer a na nějakou dobu si mě hodně získal. Z těch Norů jsem měla hodně ráda Anderse Bardala, Sigurda Pettersena, Roara Ljoekelsoeye, Larse Bystoela. Mým obrovským idolem a mou skokanskou jedničkou, kterou už nikdy nikdo nepřekoná (já vím, nikdy neříkej nikdy), je Bjoern Einar Romoeren. Pak se objevil mladý Anders Jacobsen a toho jsem měla taky hodně ráda.

Z ostatních národností bych ráda zmínila tu starší německou generaci jako jsou Georg Spaeth, Michael Uhrmann, Michael Neumayer, Martin Schmitt. To byli moji velcí oblíbenci. Pak jsem dřív také hodně fandila Simonu Ammannovi. Ze Slovinců jsem fandila Jerneji Damjanovi, Primoži Peterkovi, mým velkým oblíbencem byl Primož Pikl. Pak jsem objevila Roberta Kranjece a o idolovi bylo jasno :-D

Co se týče ženského skoku na lyžích, tak to sleduju jen tak okrajově, takže nevím, jestli se tady dá mluvit o nějaké mé dávné hrdince. Pravděpodobně by to byl někdo, kdo závodí v současnosti. Vážně nevím. 

Severskou kombinaci jsem někdy sledovala víc, někdy míň. Vím ale, že jsem si hodně rychle oblíbila Bjorna Kircheisena a Felixe Gottwalda. Také mezi mé první oblíbence patřili Mario Stecher, Magnus Moan (ten vlastně závodí dodnes), Ronny Ackermann. Také Hannu Manninen mi přišel jako fajn závodník, poté jsem automaticky začala fandit dalším Finům, hlavně Anssi Koivurantovi (který pak přešel do skoků) a Janne Ryynänenovi. Ten Janne byl jednu dobu mým opravdu velkým idolem. Také Pettera Tandeho jsem docela měla ráda. No a pomalu, ale jistě, začalo mé fanouškovství vůči Jasonu Lamy-Chappuisovi. Od té doby, co Jason loni ukončil kariéru, mě severská kombinace přestala bavit. Letos jsem neviděla celý ani jeden závod. Pouze různé útržky nebo třeba část závodu. Dost jsem si také oblíbila Michaela Grubera. Jenže než jsem mu pořádně začala fandit, tak on ukončil kariéru. Jeho bratr Bernhard závodí dodnes, toho jsem ale nikdy ráda neměla.

Klasické lyžování mě aktuálně vůbec nebere. Před několika lety jsem to ale docela sledovala a i nějací ti favorité byli. Stejně jako asi každý, i já jsem fandila Kateřině Neumannové a Lukáši Bauerovi. Z těch zahraničních sportovců vlastně ani nevím. Vždy jsem trochu tíhla k seveřanům a seveřankám. Jens Arne Svartedal byl určitě jedním z těch, kterým jsem hodně fandila. Taky Ola Vigen Hattestad a Eldar Roenning. A vždy jsem měla ráda Švéda Emila Jönssona. Mými oblíbenci byli také Vincent Vittoz, Giorgio Di Centa a hlavně Tobias Angerer. V ženách jsem fandila snad všem Norkám a Finkám :-D

Pamatuju si, že mě dost zaujalo alpské lyžování. Tady v tomhle případě na mě měla určitě vliv olympiáda v Turíně. Prvním mým oblíbencem byl Benjamin Raich a to díky tátovi. Ten mu asi fandil (píšu asi, protože nikdy jsem to nevěděla na 100 %), ale tenkrát jsme nějak koukali na závod a on se ptal, jestli Raich už jel a kolikátý je a tak. Prostě se o něj až moc zajímal :-D Já si pak vlastně oblíbila i další Rakušany. Nejvíc Michaela Walchhofera. Později se k mým oblíbencům přidali Didier Cuche, Didier Defago, Aksel Lund Svindal, Giorgio Rocca, no a taky Kalle Palander. V ženské kategorii vážně nevím, která byla má první oblíbenkyně, asi to byla nějaká Rakušanka :-D Možná Marlies Schild, možná Nicole Hosp, možná Kathrin Zettel. Také jsem měla ráda Anju Pärsonovou a Janicu Kosteličovou (vlastně i jejího bratra Ivicu). Pak se k nim přidala i Tanja Poutiainenová.

Biatlon jsem objevila mnohem dřív než většina těch, kteří se teď nazývají fanoušky. Když se nad tím tak zamýšlím, tak toho už taky pamatuju docela dost :-D V mužské kategorii jsem to měla tak zajímavě rozhozený, protože jsem fandila všem, kteří jezdili na čele. Mými favority byli Ole Einar Bjoerndalen, Raphael Poirée, Vincent Defrasne, další Noři a Francouzi. Největším idolem ale byl Michael Greis. Mezi ženami to byly asi Kati Wilhelm, Andrea Henkel, Sandrine Bailly, Liv Grete Poirée, Tora Berger.

Možná bych ještě měla zmínit krasobruslení, protože to sleduju odmalička. Máma na to dřív ráda koukala. Já a sestra, když jsme byly malé holky, tak jsme na to koukaly s ní, a hrály si na to, že jsme krasobruslařky :-D A také se mi vždy velmi líbily šaty krasobruslařek :-D Ale vůbec nevím, komu jsem fandila jako prvnímu. Když teď tak koukám do historických výsledků, tak se mi ani nechce věřit, že mým prvním oblíbencem byl ten, který se pak stal mým největším krasobruslařským idolem, tedy Brian Joubert. Krátce na to jsem si také oblíbila Kristoffera Berntssona. A samozřejmě také Tomáše Vernera. Mezi ženami jsem docela měla ráda Rusku Elenu Sokolovou, Finku Susannu Pöykiövou, také jsem si hodně oblíbila Sarah Meierovou

Nevím ale, komu jsem fandila v párovém krasobruslení. V tancích si ještě pamatuju, když závodili Marina Anissinová a Gwendal Peizerat. Nevím, jestli jsem jim fandila, to v té době ještě asi ne, ale pamatuju si, jak mě vždycky upoutaly její rudé vlasy :-D Mými prvními oblíbenými páry byly asi Delobelová / Schoenfelder, Faiellová / Scali, pamatuju si, že i pár Denkova / Stavijsky jsem měla docela ráda. Ve sportovních dvojicích to byli asi manželé Siudkovi. Vážně nevím. 

Z mimoevropských krasobruslařů se mými dávnými oblíbenci stali Jeffrey Buttle, Evan Lysacek, Johnny Weir, Daisuke Takahashi,  mezi ženami to byli Miki Ando, Shizuka Arakawa, v tancích Belbinová / Agosto. Obecně jsem ale spíš preferovala evropské závodníky. I když třeba ty čtyři muže, které jsem zmínila v tomto odstavci, jsem měla hodně ráda a dost jsem jim fandila. 

To by asi tak mělo být všechno. Ještě tedy sleduju hokej, ale opravdu nějaká konkrétní jména hokejistů nejsem schopná dát dohromady :-D 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Moji dávní hrdinové (3. část) michal 30. 03. 2016 - 14:32
RE(2x): Moji dávní hrdinové (3. část) niki 30. 03. 2016 - 15:12
RE(3x): Moji dávní hrdinové (3. část) michal 30. 03. 2016 - 18:01
RE(4x): Moji dávní hrdinové (3. část) niki 31. 03. 2016 - 14:01
RE: Moji dávní hrdinové (3. část) katka 01. 04. 2016 - 22:37
RE(2x): Moji dávní hrdinové (3. část) niki 03. 04. 2016 - 10:35