Po úvodních závodech sezóny 2016

11. duben 2016 | 20.24 |
› 

Ráda bych tu psala o MotoGP a nižších kubaturách Moto3 a Moto2. MotoGP mě momentálně baví mnohem víc než F1. Ono obecně se poslední dobou víc soustředím na motorky než na formule, nevím čím to, ale tak to prostě je. Takže bych ráda vždy jednou za čas napsala shrnutí závodů. Jenže se mi to nějak vymklo z rukou. Po každém závodě jsem si vždy něco sepsala se záměrem, že to pak publikuji po úvodních třech závodech sezóny před tím, než se všichni přesunou do Evropy. Jenže jak říkám, vymklo se mi to z rukou a z původně plánových krátkých shrnutí jsou docela dlouhé popisy, kdy by každý závod vydal na samostatný článek. Ale já přece nemůžu za to, že ty závody byly tak akční a bylo o čem psát :-D
Tady přináším moje shrnutí závodů Moto3 v Kataru, Argentině a USA.

VC KATARU

Musím říct, že jsem překvapená, kolik jezdců dokončilo závod. V Moto3 je to vždy největší bitva a docela dost se padá. Tentokrát jsme ale měli v závodě jenom jeden jediný pád. A to ještě pilot (konkrétně pak Guevara) motocykl zvedl a nakonec s ním do cíle dojel. Jediný, kdo nebyl klasifikován, byl Jorge Martín. A já vůbec netuším, co se stalo. V posledním kole, místo toho, aby najel na cílovou rovinku, tak zatočil do boxů :-O To už fakt ten kousek nemohl dojet?? Pohyboval se ale mimo body, takže zásadní vliv na pořadí to nemělo.

Závod byl super, konec konců, jako vždy v Moto3. Pole bylo rozdělené na několik skupinek, ve kterých se dost bojovalo. Samozřejmě, nejvíce se televizní režie soustředila na boj na čele. Měla jsem v té skupině nějaké své favority, tak jsem na to fakt byla zvědavá. 

Se sestrou jsem se o tom bavila, že pokud do cílové rovinky bude najíždět větší skupinka, tak ten, který pojede jako první, tak to nevyhraje, protože někdo za ním se vynoří ze vzduchového pytle a předjede ho. A přesně to se stalo. Bohužel, stalo se to zrovna mé závodní jedničce.

Brad jel celý závod výborně. Až jsem byla překvapená. Už to začalo vypadat, že to dokáže. Ve své kariéře ještě nikdy nevyhrál, takže jsem si moc přála, aby se to konečně povedlo, protože to fakt vypadalo nadějně. Já už se začala radovat a křičet "Jo"! A najednou jsem viděla, že Brad je ve výsledcích napsaný jako druhý. Ze vzduchového pytle se totiž vynořil Antonelli a předjel ho. O 0,007!! Takže škoda. I tak byl ale Brad výborný a druhé místo je pro začátek sezóny velmi dobré a velmi slibné. Já věřím, že to jeho první vítězství (a možná pak i další a další) přijde ještě letos. Jinak, Antonelli mi nevadí, takže mám z jeho vítězství radost.

Ale musím říct, že mě Antonelli překvapil. Celý víkend měl dost špatný, měl snad 4 nebo dokonce 5 pádů. Taky byl zraněný a nějaký nemocný. A zvládl to. To jsem se fakt divila. Třetí skončil Bagnaia a ten mi nevadí, měla jsem z něj radost.

Trošku škoda Livia Loie, že udělal v závodě pár chybiček a bylo z toho až 8. místo. On totiž zatím působil docela suverénně a já doufala, že se dostane na stupně vítězů.

Chválím Kubu Kornfeila, 10. místo je dobrý výsledek. Naopak Karel Hanika se na motocyklu Mahindra zatím hledá. Bylo z toho až 30. místo. Ale dejme mu čas. Myslím, že hned na začátku závodu udělal chybu a propadl se až na konec a pak musel dohánět ztrátu.

Chválím také Bo Bendsneydera. První závod v Moto3 na bodech :-) Taky super závod pro Joana Mira, první závod v Moto3 na bodech :-) Překvapili mě i Jules Danilo (dojel 11.) a Philipp Oettl (dojel 9.).

María Herrera dojela 16. a od bodů jí dělil opravdu kousíček. Škoda.


VC ARGENTINY

Nevím, jestli komentář k tomuto závodu bude za něco stát, protože závod jsem sledovala jen tak napůl. V té době byl totiž ještě v průběhu závod F1, takže jsem na televizi koukala na F1 a na počítači jsem měla zapnutý stream se závodem Moto3. Závod se jel na mokré trati, tak se dalo tušit, že výsledky budou nečekané. 

Závod vyhrál Khairul Idham Pawi. Pro někoho totálně neznámý jezdec. Ne tak pro mě. Jelikož jsem sem dávala startovní listinu, tak jsem jeho jméno už znala. Navíc v kvalifikaci zajel skvělé 4. místo (po penalizaci ale startoval jako 7.), takže to už dávalo tušit, že se mu na tomto okruhu líbí. Ve warm upu pršelo a ten suverénně ovládl. Tam jsem si říkala, že je to černý kůň i pro závod. Když šel po startu do vedení, tak mě to ani nepřekvapilo. Co mě ale překvapilo, byl časový náskok, jaký si rychle vybudoval. Lidi, já mu to vážně přála a hrozně se bála, že udělá chybu a spadne. Udržel to. Stal se prvním jezdcem z Malajsie, který vyhrál závod Moto3. Při svém teprvé 3. startu v mistrovství světa, navíc je to teprve 16letý kluk. Já jen doufám, že to nebyla jen výjimka kvůli povětrnostním podmínkám. Docela ráda bych na čele pole viděla osvěžení v podobě těchto mladých talentů.

Druhý skončil Jorge Navarro, to jsem měla radost. Až do samotného závěru to ale vypadalo, že Malajsie bude mít double (a já jim to strašně přála). S Navarrem totiž ve dvojičce jezdcil Adam Norrodin (týmový kolega našeho Kuby Kornfeila). Jenže Norrodin havaroval v poslední zatáčce závodu! To byla taková hrozná škoda. A smůla. Motocykl zvedl a dotlačil do cíle na 11. místě, takže nějaké body z toho jsou. Mohl to být ale jeho životní výsledek. Taky byl po závodě dost rozčílený.

Třetí místo tak do klína spadlo Bradu Binderovi. Ten startoval z pole position. Pořád mu to první vítězství v kariéře uniká. Ale ono to přijde, tomu věřím. Minule druhý, teď třetí, to jsou skvělé body. Navíc Brad aktuálně vede v šampionátu. Na to se hezky kouká :-) On tam bojoval ve skupince, zdálo se, že o 4. místo, v závěru nakonec o 3. Všimla jsem si, že Bradovi to na mokré trati moc nejde, takže to podium beru rozhodně jako skvělý výsledek.

Na bodech skončili všichni tři kluci týmu Leopard, což je určitě super. Sympatické 4. místo získal Andrea Locatelli, mě ale nejvíc potěšil Joan Mir, který byl 5.

Za zmínku také stojí 7. místo Johna McPhee s motocyklem Peugeot.

Kuba jel dobře, opět ukázal, že na vodě prostě umí. Skončil 9. a to já počítám jako dobrý výsledek. Karel měl bohužel opět smůlu. Po kvalifikaci dostal penalizaci a startoval až z předposlední 32. pozice. V závodě skončil na 24. místě.

Mě osobně potěšil Juanfran Guevara, který skončil na bodech. Také musím zmínit, že María Herrera získala 2 body.

Překvapená (a taky docela zklamaná) jsem výsledkem Livia Loie. Po startu byl druhý, pokud si to dobře pamatuju. Nakonec ale skončil mimo bodované pozice. To nechápu. Co se stalo? To se tak propadal? On, kterého já považuju za jednoho z nejlepších jezdců na mokré trati...

Mimo body byli ale také Bastianini a Fenati, které já počítám za spolufavority na titul. Dobře pro Brada!

Bradův týmový kolega Bo Bendsneyder byl tentokrát až 22. On už měl špatnou kvalifikaci, v jeho případě ho ale omlouvám, protože pro něj to byl úplně nový okruh. Navíc ještě dostal na startu penalizaci.

Jediný, kdo závod nedokončil, byl Aron Canet. Takže opět opakuju to, co jsem napsala u minulého závodu. Překvapuje mě, že skoro všichni dokončili závod. Navíc v tomto případě to bylo na mokré trati. A víme, jak kluci z Moto3 občas blbnou. Zatím je to nejspolehlivější kubatura. Zajímavé.


VC USA

V Austinu kvalifikaci ovlivnil déšť, takže startovní rošt sliboval zajímavý závod. Na pole position stál poprvé ve své kariéře Philipp Oettl. Tomu jsem tu bednu fakt přála (co to se mnou je, že mám poslední dobou slabost pro Němce? V Moto3 Philipp, v Moto2 Sandro, v MotoGP Stefan :-D ). No nakonec to bylo 4. místo. Pro něj krásné umístění, ale na druhou stranu trošku škoda. 

Vyhrál Fenati, s čímž teda moc spokojená nejsem, protože Fenatiho nemám ráda, ale budiž. Ne každý den je posvícení. Navíc já měla na stupních vítězů své dva oblíbence, takže jsem vlastně byla spokojená. Druhý byl Jorge Navarro, třetí Brad Binder a zejména ten Brad mi udělal ohromnou radost. Startoval z 12. pozice, tak jsem doufala, že třeba v top 5 bude. Nakonec shodou všech okolností z toho bylo podium, stále vede šampionát, takže je to super :-)

Ono to vypadalo, že o podium pojede Fabio Quartararo, ale měl technické potíže a začal se propadat. Nakonec z toho ale ještě několik bodů vykřesal.

Dost mě bavil Niccoló Antonelli a já si říkala, že fakt není marný. On startoval až z 30. místa a během závodu se propracoval až na 7. a já si říkala, jak ho budu tady na blogu chválit :-D Zrovna ve chvíli, když jsem na Twitteru četla něčí příspěvek, že Niccoló v Austinu ještě nikdy nedokončil závod, spadl. Hm, tak nic.

Za umístění v Top 10 chválím Arona Caneta, Livia Loie, Julese Danila (toho obzvlášť) a Nicola Bulegu. 

Radost mi udělal Juanfran Guevara, který skončil na bodech.

Naopak Bradův týmový kolega Bo se stále hledá. Ale já věřím, že jak jezdci zamíří do Evropy, tak se to zlepší. Přeci jen, evropské okruhy on zná z Rookies cupu, tak to pro něj bude jednodušší.

Jakub Kornfeil skončil 11., což není špatný, ale startoval ze 4. pozice, takže ambice měl určitě jiné. Karel Hanika bohužel havaroval.

V závodě taky došlo k několika incidentům. První byl mezi Onem a Norrodinem. Norrodin spadl a nemohl v závodě pokračovat dál. Ono pak dostal penalizaci průjezd boxovou uličkou. Druhý incident byl mezi Joanem Mirem a Darrynem Binderem (= dva mí oblíbenci), oba spadli, oba se pokusili v závodě pokračovat, avšak naknec ani jeden z nich závod nedokončil. I tento incident řešilo ředitelství závodu. Víc se o tom už pak nikdo nezmiňoval, tak doufám, že se to nakonec obešlo bez nějakých penalizací (či trestných bodů). I když to byla jasná Joanova vina.

Článek je to docela dlouhý, sama jsem nečekala, že to takto dopadne. Tak už jen napíšu, že teď už se vše stěhuje do Evropy. Další závod nás čeká za 2 týdny v Jerezu. 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář