MS v letech na lyžích 2016 Kulm

19. leden 2016 | 21.44 |

32V rakouském Kulmu se minulý týden konalo mistrovství světa v letech na lyžích. Už jsem to zmínila ve svém článku o Turné čtyř můstků, že se tady o tom asi objeví článek. A jak jsem zmínila, tak také konám. Článek je tu :-) Mistrovství světa v letech na lyžích se koná vždy jednou za dva roky. A má úplně speciální formát, který v jiném závodě neuvidíte. Jako klasicky v letech na lyžích, i tady do závodu postupuje čtyřicet skokanů. Tedy předkvalifikovaných deset ze Světového poháru plus třicet nejlepších skokanů z kvalifikace. Ta se skáče většinou už ve čtvrtek a tak tomu bylo i minulý týden. V pátek jsou na programu první a druhé kolo. V prvním kole skáče již těch zmíněných čtyřicet, do druhého kola jich postoupí třicet. V sobotu se pak skáčou třetí a čtvrté kolo, kde skáče ta třicítka, která se dostala do kola druhého. Takže postoupit z prvního kola je hodně důležité, protože pak má skokan ještě další tři skoky a ledacos se může změnit.

Letos teda byli favoriti jasně daní a ti své pozice potvrdili. První kolo vyhrál Peter Prevc, druhé ale Kenneth Gangnes. Takže se všichni těšili na sobotu. Já moc a vlastně mi bylo jedno, kdo z těch dvou vyhraje. Zbožňuju je oba dva. Já se spíš bála, aby jejich pozice neohrozil někdo, kdo je v pořadí za nimi, protože prvních šest skokanů bylo v malém bodovém rozmezí. Češi mohli být spokojení, neboť všichni naši skokani se dostali do dalších tří kol. To o Finech říct nemůžu. Ale aspoň se tři dokázali vůbec kvalifikovat do závodu.

Přišla sobota a s tím i změna povětrnostních podmínek. Třetí kolo se odskákalo, sice trošku s problémy, ale nakonec se doskákalo. Mělo přijít kolo čtvrté, jenže pauza mezi jednotlivými koly byla delší než se předpokládalo. Navíc už se pomalu začínalo stmívat. Já už během třetího kola měla tušení, že na to čtvrté asi nakonec nedojde. A taky, že nedošlo. Mistr světa se vyhlásil po třech kolech. A to tady v historii ještě nebylo. Už několikrát se stalo, že se odskákala dvě kola a druhý den se změnily podmínky, takže se počítal jenom ten první den. Ale toto? Ale zase, je to pokrok, třeba během příštího MS už se dočkáme zase všech čtyř kol, kdo ví :-D

Mistrem světa se tedy přeci jen stal Peter Prevc, který skočil nový rekord můstku, a to 244 metrů. Stříbrnou medaili bere Kenneth Gangnes, který si zase skočili svůj osobní rekord. No a bronz nakonec bere na domácím šampionátu Stefan Kraft. Sice Krafta moc nemusím, ale vlastně jsem s výsledky na stupních vítězů spokojená.

45

A spokojená jsem tak nějak i se zbytkem výsledků. Chválím norské skokany, zase se dokázali perfektně připravit. I když mi ve třetím kole zatrnulo, kdy na dopadu upadl Johann Andre Forfang. On se ale zvedl a začal se radovat ze svého dlouhého letu. To byl jeden z hodně silných okamžiků šampionátu a myslím, že se tento záběr bude ještě hodně ukazovat.

Jinak, Johann nakonec skončil čtvrtý a myslím, že právě ty strhlé body za pád mu sebraly bronzovou medaili. Což je škoda. Na pátém místě skončil nesmrtelný Noriaki Kasai. Co ten tam předváděl. Ve svým věku má u mě obrovský respekt! 

Taky musím pochválit Slovince, hned tři se vešli do top 10 a ten čtvrtý skončil na 12. pozici. Já jsem hlavně hrdá na Roberta Kranjece a jeho 10. místo. Také mě 14. místem potěšil Andreas Wellinger.

Od Čechů se asi čekalo něco víc než jen 20. místo Romana Koudelky, 22. místo Jana Matury, 23. místo Tomáše Vančury a 24. místo Lukáše Hlavy. Chtěla bych ale moc pochválit mladého Tomáše Vančuru, který po dobrých výsledcích v Kontinentálním poháru dostal nominaci na MS v letech. Nikdy předtím se neobjevil ve Světovém poháru, nikdy předtím neskákal z leteckého můstku. Přesto dostal důvěru a šanci. A já myslím, že máme nový letecký talent! On hned při svém prvním pokusu šel (letěl) za 200 metrů! Jasně, dobré větrné podmínky mu pomohly, ale o tom to přece je.

V neděli pak na řadu přišel týmový závod. S podmínkami na můstku to vypadalo zle. Tréninkové kolo bylo zrušeno a já se bála, že bude zrušen i celý závod. Přála jsem si, ať se aspoň to jedno kolo odskáče. Do závodu se přihlásilo pouze osm týmů a jelikož vždy do druhého kola postupuje právě osm týmů, tak bylo jasné, že do druhého kola by šli všichni, takže by tím, že by se druhé kolo zrušilo nikdo neutrpěl. Teď samozřejmě myslím tím případným postupem či nepostupem.

25

Světe div se, nakonec se počasí trochu uklidnilo a tak se konala obě dvě závodní kola. Zlatou medaili suverénně vyhráli Norové, kteří vážně nikomu nedali šanci. Všichni čtyři byli perfektní a moc si to zasloužili. Další pozice na bedně je možná trochu překvapivá, i samotné týmy s tím moc nepočítaly, protože favorité byli přeci jen trošku jinde. Stříbro tedy nakonec získali Němci, bronz pak urvali domácí Rakušané. Pro největšího favorita Slovinsko zbyla brambora. Páté skončilo Polsko, šestá Česká republika, sedmé Finsko a osmé Rusko. 

Teď napíšu, kdo v jednotlivých týmech skákal:
Norsko – Anders Fannemel, Johann Andre Forfang, Daniel Andre Tande, Kenneth Gangnes
Německo – Andreas Wellinger, Stephan Leyhe, Richard Freitag, Severin Freund
Rakousko – Stefan Kraft, Manuel Poppinger, Manuel Fettner, Michael Hayboeck
Slovinsko – Robert Kranjec, Jurij Tepeš, Anže Lanišek, Peter Prevc
Polsko – Kamil Stoch, Klemens Murańka, Dawid Kubacki, Stefan Hula
Česko – Tomáš Vančura, Jan Matura, Lukáš Hlava, Roman Koudelka
Finsko – Harri Olli, Sebastian Klinga, Lauri Asikainen, Ville Larinto
Rusko – Vladislav Boyarintsev, Mikhail Maksimočkin, Ilmir Hazetdinov, Denis Kornilov

Musím říct, že Fini byli fakt tragédi, úplně mě to ničilo, vidět to. Jenže Rusové kazili ještě víc, takže já si mohla oslavit, že Finsko není poslední, protože poslední místo je to, co jsem čekala. Takže jsem byla mile překvapena. Jinak bych chtěla říct, že Finsko získalo dohromady o polovinu méně bodů než vítězné Norsko. To myslím, že mluví za vše.

Co se týmů týče, tak to je u mě vždy špatný. Fandím Finům, to je jasný. Ale jinak mám vždy problém, protože já spíš fandím jednotlivcům a když se skáčou závody týmů, tak moc nevím, komu fandit. Mým velkým oblíbencem je třeba Andreas Wellinger, jenže Němcům nemůžu fandit, protože fakt nemám ráda Freunda. Zbožňuju Manuela Fettnera, jenže Rakušanům nemůžu fandit, protože nemám ráda Krafta, a tak bych mohla pokračovat. 

Nakonec jsem ale dospěla k názoru, že to těm Němcům i Rakušanům přeju, protože to právě znamená medaili pro ty mé idoly, takže jsem se soustředila na ně, a na ty, který nemám ráda, jsem kašlala. Slovinců je škoda. Jo, Peter má individuální zlato, což je paráda. A po mnoha letech se stalo, že vítěz Turné čtyř můstků vyhrál ve stejné sezóně i MS v letech na lyžích. Jenže v týmu je (byl) můj dávný idol Robert Kranjec. Bůh ví, jak dlouho bude ještě Robi skákat, takže jsem mu ještě jednu medaili moc a moc přála.

Na závěr bych chtěla připojit ještě jednu ne příliš veselou věc. Už jsem to zmiňovala v článku o Nicku Fairallovi, ale prostě musím ještě jednou. Ve středu během tréninku se v Kulmu vážně zranil Lukas Müller. On měl na závodech dělat předskokana. Je to jeden z mých minulých idolů, takže možná proto to tak prožívám. On se objevil někdy v té době jako například Schlierenzauer, ale Lukase jsem si prostě oblíbila víc. Nicméně, abych se vrátila k tématu. Lukasovi před dopadem vypla lyže a on spadl. No, dopadl tak, že má zlomené nějaké obratle. Hned po pádu byl v bezvědomí a když se probral, tak necítil nohy. Což byl teda špatný signál. V nemocnici podstoupil operaci a bohužel, cit v nohou stále nemá. Tak mu, prosím, všichni držte palce, aby to dobře dopadlo.

Během tréninků jak v pátek, tak i v sobotu (a myslím, že i v neděli) také nějací skokani spadli, ale to bylo spíš tím, že jejich skok byl moc daleký a oni neustáli dopad. Naštěstí vše bylo bez újmy na zdraví. V některých případech ten pád ani nijak skokan neřešil a slavil svůj skok, viz Forfang :-D

29


30

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře