Shrnutí sezóny 2015

10. listopad 2015 | 16.07 |
› 

kenan_šampionPřed sezónou světových supersportů jsem sem dávala startovní listinu. Jenže ta listina se nakonec během roku dost změnila. A ne vždy to z mého pohledu bylo pozitivní. Musím říct, že sezóna WSS pro mě byla dost emotivní, zejména pak závěr sezóny. Jeden můj oblíbenec se potýkal s vážným zraněním, druhý zas s tragickou událostí v rodině, můj oblíbený tým se vypařil a jeho šéf jakoby se snad do země propadl. Teď to podle té poslední věty asi vypadá hodně negativně, ale ono celkové výsledky jsou z mého pohledu fakt hezký, ale to, co se prostě dělo v této sezóně, si já docela dost brala k srdci a hodně jsem to prožívala.

Musím říct, že jsem doufala, že budu WSS letos sledovat víc, než jak jsem doopravdy sledovala. Ale člověk prostě nemůže stíhat sledovat všechno. To by den musel mít daleko víc hodin než jen 24! :-D

Takže teď k tomu mému shrnutí a hned začnu mým nejoblíbenějším jezdcem, protože tady to bude na dlouhý odstavec. Mým jezdcem číslo 1 je ve WSS Kenan Sofuoglu. To už asi všichni víte. Jeho sezóna nezačala úplně dobře a já se bála, že se v tom zase bude plácat jako loni. Zlepšoval se ale a nakonec z toho byl titul mistra světa! V supersportech to pro něj je už 4. titul. V žádné jiné motocyklové sérii se nikdy nedokázal prosadit, ale SS mu prostě sedí. Já jsem hrdá, že všechny jeho 4 tituly jsem s ním mohla oslavit, protože mu vlastně fandím od doby, co získal v roce 2007 svůj první titul. Pro Kenana to byl ale extrémně těžký rok. V zimě se mu narodil syn, který na jaře zemřel. Já to hodně prožívala, obrečela jsem to. Kenan byl nadšený, když se malý narodil, já měla taky radost, kdo by neměl, nový Sofuoglu je na světě. Já si říkala, že snad konečně bude mít Kenan štěstí, když před lety přišel o dva bratry, že mu to teď chlapeček vynahradí. Jenomže pak se malému něco stalo, nějaký hematom v hlavičce, prostě najednou ze dne na den se mu to tam udělalo, musel být v nemocnici a já to hrozně prožívala a sledovala každou zprávu, kterou Kenan vydal. Modlila jsem se, aby byl malý v pohodě, ale když jsem četla, že je to kritický, tak jsem se bála nejhoršího. No a pak to opravdu přišlo. Fotka hrobečku, kterou Kenan sdílel na sociálních sítích, mě neskutečně rozplakala. Potom Kenan získal titul. Já to obrečela. A co teprve on. Pro něj osobně to muselo být hrozně emotivní. Taky slavil s helmou, na jejíž zadní straně bylo jméno Hamza. Jméno jeho syna.

Kenan letos o titul bojoval s mými dalšími oblíbenci Patrickem Jacobsenem a Julesem Cluzelem. Já byla trochu na vážkách, komu ten titul přát, protože Jules by si ho taky konečně zasloužil. Jenže osud to měl naplánovaný jinak. Jules se tři závody před koncem sezóny velmi vážně zranil. Bylo tam několik zlomenin a bylo jasné, že do konce sezóny už se na trati neobjeví. To jsem taky hrozně prožívala, protože jsem se bála, aby to nemělo nějaké vážné následky. Naštěstí bude Jules naprosto v pořádku.

Patrick měl taky náročnou sezónu. Začal v českém týmu Intermoto. Ten tým ale zkrachoval a Patrick to asi tušil, protože ještě před tím, než se loď potopila, tak ji opustil. Já na něj napřed byla naštvaná, že utekl z mého oblíbeného týmu, ale teď musím říct, že asi věděl, co dělá a proč to dělá. Od té chvíle to totiž byl jiný Patrick a zapojil se i do souboje o titul! 

Ačkoliv Lorenzo Zanetti není můj oblíbený jezdec, musím ho za jeho letošní výkony pochválit. Sice letos nezískal žádné vítězství, ale podával vyrovnané výkony a pravidelně bojoval o stupně vítězů. A nakonec bral celkové třetí místo v šampionátu. Pravda, trochu mu pomohlo to, že Jules byl zraněný a nemohl závodit, ale na to se časem nikdo ptát nebude. Shodou okolností Lorenzo a Jules byli týmoví kolegové.

Chválím i Kyle Smithe, vedl si celkem dobře a v posledním závodě sezóny v Kataru dokonce dokázal vyhrát!

Smůlu měl Lucas Mahias. Já o něm před sezónou mluvila jako o černém koni šampionátu, ale bohužel hvězdy na jeho straně nestály. Intermoto zkrachovalo a Lucas se rázem ocitl bez místa. Na závěr sezóny se sice v šampionátu ukázal, ale já se vážně obávám o jeho budoucnost.

Když už jsem u Intermota. Celá ta situace je taková zmatená. Tým měl finanční problémy a to je potopilo. Kluci zůstali bez místa (i když PJ si rychle našel náhradu), mechanici bez práce. Joska Kubíček zmizel. Vůbec nevím, co se s ním stalo. Dokonce po něm policie ČR vyhlásila před časem pátrání! Kde je teď a co s ním je, o tom nemám vůbec žádný tušení. Mluvilo se o tom, že utekl do jiné země. Mě se ale nechce věřit, že by Joska byl nějaký podvodník. Vždyť jsem ho několikrát viděla v Brně v paddocku a působil na mě jako fajn chlap. Spíš bych řekla, že ho tak nějak okolnosti semlely, že to asi finančně prostě nezvládal. Nikoho ale soudit nebudu. Na to nemám právo. Jenom mě to hrozně mrzí, protože jsem s tím týmem vždycky sympatizovala a fandila jsem jim.

Do WSS se vrátil Gino Rea. Ještě v průběhu února to vypadalo, že bude opět závodit v Moto2, nakonec se to ale změnilo. Já byla zklamaná, protože jsem Gina chtěla potkat v Brněnském paddocku MotoGP, ale musím říct, že udělal dobře. V Moto2 by to asi zase nebylo dobrý, ve WSS se dostal do jednoho ze silných týmů a hned to bylo znát. Získal celkové 6. místo.

Bohužel to znamenalo, že Gino v týmu CIA Landlords Insurance nahradil ještě před sezónou mého jiného oblíbence Sheridana Moraise. A o tom jsem od té doby nic neslyšela.

Bohužel se vážně zranil Kieran Clarke. A to opravdu hodně vážně. Problémy s plícemi, s ledvinou, se slezinou. Musel podstoupit transfuzi krve. Jeho rodině dokonce řekli, že dalšího rána už se nedožije. To muselo být pro jeho blízké neuvěřitelně těžké. Kieran to zvládl a stále se zotavuje. Nad jeho kariérou visí veliký otazník, ale důležité je, že to přežil.

Teď k něčemu veselejšímu. Mě docela mile potěšili výkona Alexe Baldoliniho a Roberta Rolfa. Také nováček Marco Faccani se nepředvedl úplně zle, i když asi očekával víc. 

Kromě Intermota měla Česká republika v poli ještě jeden tým a to SMS Racing. Za ten závodil Němec Kevin Wahr a já musím říct, že on vůbec není špatný! Dokázal bojoval s těmi nejlepšími, ale bohužel téměř vždy ho zastavil pád nebo zradila technika.

Na začátku sezóny vypadal hodně konkurenceschopně Ratthapark Wilairot. Ten dokonce vyhrál domácí Velkou cenu v Thajsku. Pak ale ze šampionátu zmizel. Já ho nijak nesleduju, takže nevím, co se stalo, ale mám takové tušení, že tam taky bylo nějaké zranění. Pak ještě odjel jeden závod a pak zase zmizel. V šampionátu se na divokou kartu objevil i jeho bratr Ratthapong.

Na závěrečné závodní víkendy se v šampionátu WSS objevil Nico Terol. Ten začal sezónu ve WSBK, ale nějak to tam nevyšlo.

Já bych ráda zmínila výkon Kyle Ryda. To je pilot Britských superbiků, ale na Silverstone jel na divokou kartu, stejně jako další britští piloti. A Kyle ukázal, jaký talent je, když dokázal vybojovat stupně vítězů! Jezdec na divokou kartu!

Také bych ráda řekla, že se na poslední závod sezóny v šampionátu objevil Sergio Gadea. Já myslela, že on už se závoděním sekl a ono ejhle ne! To jsem měla vážně velkou radost, že dostal šanci si zazávodit.

Na závěr ještě zmíním dva týmy, které nakonec do šampionátu vůbec nezasáhly. Těšila jsem se na tým CATBIKE/exit, ale oni ještě před začátkem sezóny zkrachovali. Můj oblíbenec Nacho Calero tak zůstal bez místa. Nakonec teda nějaké získal, ale žádná sláva to nebyla. Za celou sezónu získal jenom 3 body, a to ještě všechny 3 v posledním závodě.

Velké ambice měl ruský tým Yakhnich. Dokonce se povídalo, že přestoupí do WSBK. Přestup se nekonal, tým oznámil, že zůstane jen ve WSS. Ale ani to se nakonec nekonalo. No a Vladimir Leonov, kterého jsem začala mít docela ráda, tak zůstal bez místa.

Pro příští rok se ve WSS čekají velké změny. Budou nová technická a sportovní pravidla, takže jsem zvědavá, co z nich (= FIM) vyleze. Očekává se o mnoho početnější pole než na co jsme byli v posledních letech zvyklí, protože se ruší kubatura Superstock 600 a motocykly této kategorie pojedou jako součást WSS.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře