Sonya Miller: Věřili jsme v Jackovy schopnosti

29. květen 2014 | 13.59 |
› 

sonya_miller_peter_millerCo se týče úspěchů či neúspěchů jednotlivých pilotů, o tom má většina fanoušků přehled. Ale co se odehrává mimo televizní kamery, to ví jen málokdo. Tvůrci webu paddockchatter.com si povídali se ženou, která má zkušenosti s tím, když se její syn vrátí domů se zlomeninami. Jak to snáší? A dá se na něco takového vůbec zvyknout? Nejen o tom vyprávěla manažerka, ale hlavně maminka aktuálního lídra v kubatuře Moto3 Jacka Millera Sonya.

Jako rodina jste sami bez cizí pomoci financovali svého syna Jacka, a to až do doby, než "přišel jeho čas" a on podepsal smlouvu s týmem Ajo. Během té doby jste dali do zástavy dokonce svůj dům – jak náročné je tento risk přeměnit v naději na úspěch?
Byl to velký risk, ale nikdy jsme nepochybovali o Jackových schopnostech. Věděli jsme, že to, co potřebuje, je ten správný motocykl a odborný dohled.

Vy a váš manžel Peter máte doma v Queenslandu stále svou práci a také další dvě děti. Jak se rozhodujete o tom, kdo zůstane doma a kdo pojede s Jackem a jak náročné je uspořádat si čas tak, aby jak život doma, tak závodění byly v rovnováze?
Po 3 a půl letech, kdy jsem to dělala sama, se některé věci v našem podnikání změnily, a to byl pro mě ten moment, kdy jsem se musela vrátit domů – Peter mě potřeboval, abych zpracovala účetnictví.

Na tom, kdo pojede, záleží zejména, kdo má zrovna práci. Doufám, že jednoho dne se to bude dát skloubit dohromady, ale momentálně je pro nás důležitá práce. Máme skvělého obchodního partnera, který chápe naší situaci, a také máme Ferguse, což je náš nejstarší syn, který s námi pracuje.

Měla jste někdy výhrady, když Jack poprvé projevil zájem o motocykly?
No, nikdy ani v těch nejdivočejších snech by mě nenapadlo, že se to může změnit v tohle! Motokros byl noční můrou – zranění na Jackově těle byla velká, a to je něco, co nemůže vystát žádná máma.

Stále jsem říkala "Chceš s tím přestat?" Odpověď byla vždy "Ne". Doktoři tady to nemůžou pochopit a myslí si, že je to nějaká forma týraní dětí – jeden doktor mi řekl, abych přes motocykl dala sekyru!

Jack je velká osobnost, podobně jako byli i Schwantz, Sheene nebo Rossi – což je již zahrnuto v tomto sportu, když chybí někdo s opravdovým charakterem a srdcem. Ale on vypadá, že stále stojí nohama pevně na zemi. Změnil se nějak od té doby, co poprvé v této sezóně zjistil, jak chutná úspěch?
Poté, co jsme po skvělém předsezónním testování jeli do Kataru, tak jsem se bála, jaký bude. Ale všechny tyhle obavy se rychle rozplynuly, když mě poprvé objal – je pořád stejný.

Myslím si, že Aki (Ajo, manažer týmu) na něj má dobrý vliv.

jack_miller_8

Dlouhodobá podpora Jackovy kariéry, naděje a sny se vyplatily, když se Jack konečně dostal do jednoho z nejlepších týmů a dostal motocykl, který vypadá, že jeho jezdeckého stylu sedí.

Jaké to bylo, vidět Jacka, který konečně v Kataru získal své první vítězství?
Byla jsem v šoku, opravdu ohromená, že se to opravdu konečně stalo a vidět jeho emoce a vděčnost za všechno, to vítězství činí ještě sladším.

Nemít lehkou cestu do tohoto sportu znamená tlačit až na limit na motocykly, které nemají takový výkon a výsledkem bývá hodně zlomených kostí. Dá se zvyknout na to, vidět svého syna v nemocnici?
Nikdy. Během těch let se toho hodně naučíte – nyní jsem schopná vidět zlomeniny na rentgenu. Dostalo se to do stádia, že kdybychom se dostali do sanitky a oni by se nás zeptali na historii ohledně zranění, tak bych jim řekla, že v nemocnici je velmi silná složka, kde je všechno, ale že jim můžu říct, že tohle ještě zlomené neměl.

Jak blízko jste vy a Jack byli k tomu, abyste museli opustit paddock, když jste byli pod finančním tlakem?
Bylo to velmi blízko, ale naštěstí díky rodině a sponzoru Macca jsme mohli pokračovat až do konce loňské sezóny.

V týmu, kde platíte, není finanční shovívavost, je to pouze business a nezáleží na tom, jak se vám daří.

Vidíte budoucnost, kdy budete muset předat management, jak bude Jackova kariéra postupovat?
To se vlastně již děje. Je to velké rozhodnutí a během posledního roku o tom již uvažujeme.

Jackova přezdívka je "Jackass" a také se často mluví o "Divochu z Townsville" (Townsville Tearaway). Co vyváděl, když vyrůstal, že dostal takovéto přezdívky?
Kde začít? Vždycky byl v pohybu, když mu byly 2 roky, tak jsem ho musela v 6 ráno přitlačit k sobě do postele, jinak by vzbudil Ferguse a Maggie, kteří nechtěli řídit motorky nebo si hrát nebo jít v tu hodinu plavat!

To pokračovalo – když byl teenager, jeho kamarádi chtěli přespat. To nebylo pro něj. Byly to motocykly, které se daly řídit, lyžování v přehradě, a nebo cokoliv, co byl schopný vymyslet.

Loni si postavil malou motocyklovou dráhu a použil reflektory, aby mohli jezdit i ve tmě, protože zřejmě toho přes den ještě nenajezdil dost.
Vždycky byl jako ta můra, co se žene za světlem a každý miluje, když přijede domů. On je ten člověk, který vždycky dokáže ostatní motivovat k tomu, proč se musí to a to udělat.


 

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

 zatím nebyl vložen žádný komentář